Hra světla a stínů během dne je zajímavý úkol

Ing. arch. Mgr. akad. arch. Libor Kábrt do svých třiceti let realizoval tři mosty. Podílel se na Mariánském mostu v Ústí nad Labem, Dlouhém mostu a mostu přes Mlýnskou stoku v Českých Budějovicích. Jak šel čas, mosty přibývaly. Například Trojský most a Trojská lávka v Praze nebo lávky v Hradci Králové. Za své realizace získal řadu cen a ocenění a netají se, že ho lávky a mosty zkrátka baví. „Konstrukce mostů je pro architekta vždycky zajímavá a je to výzva.“ Nás zajímaly mosty a lávky především z pohledu řešení osvětlení, ale probrali jsme i jiná témata.

Jak se vlastně přihodí, že se architekt vyprofiluje jako expert na lávky a mosty? Měl jste k nim nějaký bližší vztah?

U mě v tom velkou roli hrála náhoda. Nebo spíš štěstí, protože získat takovou zakázku není snadné. Odmala jsem tíhl k technickým věcem a chtěl původně studovat design. Zajímal mě ten automobilový. Ale obor ten rok neotevřeli, a tak padla volba na architekturu, čehož nelituju. Ještě na konci studia mě oslovil Roman Koucký, jestli bych mu dokázal pomoci se zpracováním počítačového modelu a dokumentace Mariánského mostu v Ústí nad Labem, což byl při jeho tvaru docela oříšek. No a u té zakázky jsem zůstal až do konce. Zajímalo mě to a spoustu věcí jsem se naučil, protože jsme spolupracovali se zkušenými mostaři. A díky tomu jsem se pak dostal i k dalším mostům, na kterých jsem se už podílel autorsky.

Na který ze „svých“ mostů jste hrdý, protože jej považujete za přínos této sféře architektury?

Jednoznačně na Trojský most, na kterém jsme pracovali ještě s Romanem. A samozřejmě na lávku přes Labe v Hradci Králové (u Aldisu, pozn. red.), kterou jsme vyhráli a zrealizovali se současnými kolegy. U obou se totiž podařilo propojit staticky a konstrukčně odvážný princip s funkčním designem a vzniklo něco unikátního, navíc s vazbou na genius loci. Něco, co posouvá hranice toho, co lze zrealizovat.

Vnímáte velký rozdíl, když navrhujete lávku nebo most?

Mezi lávkou a mostem je ve skutečnosti obrovský rozdíl. Paradoxně právě proto, že mají mnoho společného. Technicky musí splnit skoro totéž, překonat tutéž vzdálenost – mnohdy bez mezipodpor –, někdy se blíží i šířkou. Ale z hlediska návrhu designu je to něco úplně jiného, na co je třeba se přeladit. Dovedete si představit, že by lávku tvořila mohutná masivní konstrukce? To nikdo neočekává. Lávka je přece pro pěší. Musí být lehká, subtilní, příjemná. A předpokládá se, že i levná, což je ale obtížné.

Naopak most bývá výrazným prvkem v okolí, důležitý je jeho celkový dojem. Musí také souznít s okolním prostředím, ale nevadí, že je nápadnější, naopak se může stát orientačním bodem. Ale vždy to chce nějaký zajímavý vizuálně-konstrukční nápad. To mají společné.

Když jdete po lávce či mostě, který jste realizoval, co všechno vám běží hlavou?

Je to trochu posedlost, ale když jdu po lávce nebo mostě, který jsme navrhovali – nebo i když třeba jen jedu kolem –, vzpomínám na jeho stavbu a lidi, se kterými jsme společně řešili různé problémy. A zároveň stále prohlížím, zda je vše v pořádku a zda funguje, jak jsme zamýšleli.

Všímáte si případně za tmy, zda jste osvětlení navrhl správně? Nenapadá vás třeba, co jste mohl udělat jinak?

Rozhodně ano. Je to cenná zkušenost.

Z čeho obvykle vycházíte, když stojíte před návrhem osvětlení mostu či lávky? Jak hledáte nějaký koncept osvětlení?

Musíme brát v úvahu několik hledisek. Na jedné straně jsou předpisy a normy, které je třeba dodržet, protože jsou základním východiskem. A to nejen pro bezpečnost provozu. Druhým hlediskem jsou konstrukční možnosti umístění svítidel a tvar samotné konstrukce, protože se snažíme ji využít, aby osvětlení bylo komplexní a bylo součástí navrhovaného celku. No a třetím hlediskem jsou samozřejmě technické možnosti osvětlení, které se v poslední době tak rychle mění, že než se most postaví, je již koncepce téměř technicky zastaralá. Proto ji v průběhu stavby upravujeme.

Jaký je pro vás jako pro architekta největší rozdíl v přístupu k exteriérovému architektonickému osvětlení a k osvětlení lávky?

Asi největší rozdíl je v tom, že lávka je stále pěší komunikací. Z hlediska osvětlení jsou tudíž prioritní chodci nebo cyklisti, jejich bezpečnost a komfort. Osvětlení je třeba skloubit i s veřejným osvětlením v okolí. Ideální je, když se podaří vytvořit celek, ve kterém osvětlení komunikace zároveň nasvětluje konstrukci a plní i roli estetickou.

Domníváte se, že jsou u nás stavby „přesvětlovány“? Jak se podle vás obecně pracuje s osvětlením? Je nadužíváno? Mělo by se s ním ve městě a krajině více „šetřit“?

Obecně si myslím, že s nástupem LED technologie lidé používají světel víc a silnějších než dřív. Je to vidět třeba i na vánoční výzdobě, která trochu ubírá celkové atmosféře na tajuplnosti a očekávání. Ale co se týká nasvětlení památek, architektury, mostů a lávek, tam zatím velký problém nevidím. Ale rozhodně je třeba k tomu přistupovat rozumně, tedy s ohledem na okolí a podmínky, ve kterých se stavba nachází. Osvětlený kostelík v temné krajině je milý a nemyslím si, že by škodil. Nemusí to být osvětlení extra silné. Naopak město je nutně zdrojem světla i z bezpečnostních důvodů, tomu se nelze vyhnout. Proto je třeba využívat technické možnosti, které se stále zdokonalují, nabízejí různé časové režimy, změny intenzity a podobně.

Když v návrhu pracujete s osvětlením, dáváte přednost viditelnému světelnému zdroji, nebo třeba spíše nepřímému světlu?

Záleží na konkrétním návrhu, ale většinou oba typy kombinujeme. Někdy je zajímavé například osvětlením zábradlí vytvořit linii, ale zbytek konstrukce jemně nasvítit odrazem. Když se ale mluví o osvětlení konstrukce, nesmíme zapomínat ani na náš nejdůležitější zdroj světla – slunce. Hra světla a stínů v průběhu dne je zajímavý a komplexní úkol. Nezáleží jen na tvaru konstrukce, ale i na barvě, povrchové úpravě, drobných detailech, které dokážou při správném úhlu nasvětlení překvapit.

Jak jako architekt souzníte s dnešními trendy v osvětlení? Například s omezením přílišného rozptylu světla či používáním speciální optiky… Jak se díváte na osvětlení, která omezují vznik takzvaného světelného smogu a optimalizují vliv světla na člověka a živočichy?

Souhlasím, že je vhodné zvažovat zbytečné přesvětlení a že současné možnosti použití speciální optiky a jiných technologií jsou velmi zajímavou cestou, jak o osvětlení uvažovat. Architektům to nabízí nové výzvy, nové náměty k řešení. Na druhou stranu se nic nesmí přehánět. Snahy některých aktivistů lávky například vůbec neosvětlit nebo použít pouze oranžové světlo nejsou správnou cestou. Z hlediska bezpečnosti to ani nelze. Potřebujete nejen vidět na mostovku, ale i na kolemjdoucí. Vždyť je to mnohdy dlouhá trasa.

Dá se u těchto druhů staveb, které jsou součástí dopravní infrastruktury, pracovat s kreativním světleným designem? S kontrastem světla a stínu a podobně?

Jak jsem již zmínil, hra světla a stínů v průběhu celého dne je zajímavým úkolem. Setkali jsme se však například i s požadavkem osvětlení konstrukčních prvků lávky kvůli viditelnosti pro ptactvo, ale samozřejmě s minimálním dopadem na vodní živočichy pod lávkou. Každý speciální požadavek je zároveň inspirací a vede k novému přístupu. Dalším úkolem může být třeba návrh svátečního osvětlení a podobné doplňky.

Jak moc při osvětlení lávek a mostů pracujete s technologiemi, které v exteriéru umožňují efektivnější řešení? Mám na mysli například LED pásky umístěné v madlech zábradlí…

Vývoj v poslední době a nástup LED technologií samozřejmě přinášejí stále nové a dříve nerealizovatelné možnosti. Ano, LED pásek umožnil osvětlení i poměrně tenkého madla zábradlí, což dříve nebylo možné. Snažíme se udržovat si přehled o dostupných výrobcích, velmi však záleží na finančních možnostech investora. Některá technicky zajímavá řešení jsou bohužel příliš drahá a někdy se kvůli rozpočtu nakonec návrh osvětlení skoro rozpadá pod rukama.

Narážíte někdy při osvětlování subtilnějších lávek s větší délkou přemostění na problémy týkající se velkého objemu elektroinstalace?

Na to musím bohužel odpovědět, že vždycky. Ani ta nejdokonalejší nebo nejmenší lampa se neobejde bez napájení. A paradoxně mají některá nová svítidla z důvodu nižšího napětí napájení složitější. Pak musíte vymyslet i způsob umístění napájecích dílů, které zase tak malé nejsou. Vždy je to výzva.

Na jaké možné potíže při osvětlování musíte myslet v souvislosti s monolitickými či prefabrikovanými betonovými lávkami a mosty? Mám na mysli například koordinaci vedení elektroinstalace s prostupy nosnou konstrukcí.

Se všemi prostupy – nejen pro elektroinstalace – je třeba počítat již od počátku návrhu. A to u všech betonových konstrukcí, ať už jsou monolitické nebo prefabrikované. Nic nelze dodatečně přidat dovnitř konstrukce a skrýt. Takže to, na co zapomenete, musíte přiznat a najít místo vně, což nebývá jednoduché a už vůbec ne estetické. K elektroinstalacím a osvětlení je navíc potřeba vyřešit přístup kvůli údržbě. A zároveň zajistit, aby do konstrukce nezatékalo. Vše se navíc musí řešit už v době, kdy o osvětlení ještě nikdo ani neuvažuje.

Můžete popsat svůj návrh osvětlení na konkrétní lávku či most?

V tomto směru jsou myslím zajímavé dvě naše nedávné realizace – pražská Trojská lávka se sklopným zábradlím a lávka přes Labe v Hradci Králové s osvětlením spodní konstrukce.

U Trojské lávky jsme museli vyřešit požadavek sklápění zábradlí v případě povodní, což vedlo k jeho rozdělení na jednotlivé rozumně velké díly, které bude možné jednoduše postupně sklopit na mostovku. Tím bylo vyloučeno vedení LED pásku v madle zábradlí. Řešením bylo umístit pásky do svislých nerezových prvků v rytmu nosné konstrukce a elektroinstalace vést v trubkových podélnících na kraji mostovky.

U hradecké lávky jsme naopak použili LED pásek v madle zábradlí, ale současně jsme řešili požadavek zviditelnění nosné konstrukce pod mostovkou pro vzlétající labutě. Ovšem tak, aby osvětlení vodní živočichy nerušilo. Zde jsme použili svítidla s velmi úzkým paprskem světla směrovaným přímo na tenká ocelová žebra. Veškeré osvětlení lávky navíc podléhá regulaci intenzity osvětlení dle časového režimu.

Na čem momentálně pracujete? Věnujete se opět nějakému mostu či lávce? Nebo je něco takového alespoň na obzoru?

V současné chvíli připravujeme několik projektů. Jsme ještě ve fázi návrhů. Teprve čas ukáže, zda se některý podaří zrealizovat.

Autor: Klára Antošová