Hygienické požadavky na osvětlení pracovišť v praxi

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanovuje požadavky na ochranu zdraví při práci také z pohledu osvětlení. Jak nařízení vnímá Ing. Jana Lepší, členka Národní referenční laboratoře pro osvětlení? Ve svých komentářích přibližuje hygienické požadavky na denní, elektrické i sdružené osvětlení pracovišť, upozorňuje na nejčastější chyby v projektech i v provozech a vysvětluje, proč správně navržené světelné podmínky nejsou jen technickou formalitou, ale zásadním předpokladem bezpečné a zdravé práce.

BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA OSVĚTLENÍ PRACOVIŠTĚ

§ 45

Osvětlení vnitřních pracovišť s trvalou prací

(1) K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, elektrické nebo sdružené osvětlení (ČSN EN 12665).

Denní osvětlení poskytuje v průběhu dne velmi vysoké hodnoty osvětlenosti s trvalou dynamikou co do množství světla a změnami spektrálního složení při zachování optimální schopnosti rozlišování barev. Nezanedbatelná je složka ultrafialového záření s baktericidními účinky a tepelné zisky infračerveného záření. Na tyto vlivy je člověk adaptován jak z hlediska vidění, tak z hlediska pravidelných cirkadiánních rytmů, působení na psychiku, tvorby vitaminu D, vlivu na imunitní systém a aktivační reflexy. Člověk zavřený do interiérů budov o tyto vlivy z velké části přichází. Vnitřní prostory totiž mohou zajistit pouze tolik denního světla, kolik ho dovolí konstrukční a ekonomické možnosti společnosti. Elektrické osvětlení umožňuje vytvořit nezbytné zrakové podmínky pro práci, ne však denní osvětlení plně nahradit. Žádná plnospektrální osvětlovací soustava se spektrem podobným dennímu (bez ultrafialového a infračerveného) nemůže svou intenzitou a dynamikou denní osvětlení nahradit zcela. Ani z energetického hlediska to není reálné.

Osvětlení nesmí být příčinou vyššího oslňování, než jaké připouštějí české technické normy.

K oslnění dochází při překročení adaptačního jasu v zorném poli člověka. Příčinami oslnění denním světlem v interiérech budov mohou být lesklé plochy vystavené slunci ve venkovním prostředí, jako jsou okna protilehlých budov, lesklé fasádní prvky, střešní krytiny, fotovoltaické panely, skleníky, kryty bazénů a jiné.

K oslnění elektrickým světlem může docházet nejen od svítidel, ale i od lesklých ploch jako jsou stoly, pulty a lesklé podlahy, na kterých se svítidla zrcadlí.

K oslnění odrazem dochází od lesklých ploch v zorném poli člověka, od kterých se elektrické světlo odráží, jako jsou lesklé stoly, pulty, podlahy, zrcadla a další lesklé prvky.

V průběhu dne musí být na pracovištích použito osvětlení denním světlem, mimo případů uvedených v odstavci 5. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, elektrickým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky.

Osvětlenost má odpovídat tabulkovým hodnotám ČSN EN 12464-1 i v případě, že v posuzovaných prostorech není vykonávána pracovní činnost. Jde například o chodby, schodiště, umývárny, toalety, …

(2) Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonicími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření.

K regulaci denního světla a případně tepelného diskomfortu se využívají venkovní žaluzie, slunolamy, ale i vnitřní žaluzie (vertikální, horizontální), rolety, závěsy, clony, … Vzhledem k dráze slunce a estetice fasády nemá ovšem smysl umisťovat slunolamy či treláže na severní stranu objektu.

Historicky se pilové světlíky orientovaly především na sever. K omezení vlivu přímých slunečních paprsků a tepelných zisků v interiérech v letním období se světlíky natíraly vápnem. Dnes lze k regulaci přímého slunečního záření použít modernější stínicí prvky.

U svislých a šikmých osvětlovacích otvorů na pracovišti umožňujících pohled ven nesmí bránit jejich výplně tomuto výhledu a musí umožňovat čistý, nedeformovaný a barevně nezkreslený výhled.

Tzn., že v nich nesmí být použita drátoskla, neprůhledná skla, barevné fólie či jiné zkreslující výplně.

(3) Pracovním prostorem se pro účely tohoto nařízení rozumí funkčně vymezený prostor s pracovišti s trvalou prací. Pracovní prostor s vyhovujícím denním osvětlením musí splňovat minimálně tyto hodnoty:

a) denní osvětlení

1. Pro svislé a šikmé osvětlovací otvory jsou hodnoty vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti D_T = 2 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti D_TM = 0,7 % na 95 % posuzovaného prostoru.

2. Pro vodorovné osvětlovací otvory s čirým materiálem jsou hodnoty vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti D_T = 2,0 % na 95 % posuzovaného prostoru, denní osvětlení pro vodorovné osvětlovací otvory s difúzním materiálem vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti D_T = 1,7 % na 95 % posuzovaného prostoru.

b) celkové elektrické osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností musí být nejméně Ē_m = 200 lx s rovnoměrností osvětlení U_O ≥ 0,4 v převažující rovině místa zrakového úkolu, nestanoví-li česká technická norma upravující hodnoty elektrického osvětlení (ČSN EN 12464-1) vyšší hodnoty.

Například kancelář má minimální osvětlenost 500 luxů.

(4) Pracovní prostor se sdruženým osvětlením, ve kterém nelze technicky zajistit vyhovující denní osvětlení, musí splňovat v převažující rovině místa zrakového úkolu minimálně tyto hodnoty:

a) denní osvětlení

1. Pro svislé a šikmé osvětlovací otvory vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti D_T = 1 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti D_TM = 0,5 % na 95 % posuzovaného prostoru.

2. Pro vodorovné osvětlovací otvory vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti D_T = 1,5 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti D_TM = 0,5 % na 95 % posuzovaného prostoru,

b) celkové doplňující elektrické osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně Ē_m = 300 lx s rovnoměrností osvětlení U_O ≥ 0,4 v posuzovaných prostorech se svislými a šikmými osvětlovacími otvory nebo vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně Ē_m = 200 lx s rovnoměrností osvětlení U_O ≥ 0,4 pro vodorovné osvětlovací otvory, pokud česká technická norma upravující hodnoty sdruženého osvětlení (ČSN 36 0020) nestanoví vyšší hodnoty.

Sdružené osvětlení bývá v prostorech s nedostatečným počtem oken nebo světlíků, prostorech stíněných zvenčí (stavbou, zelení), ale i v hlubokých místnostech. Sdružené osvětlení je vůči člověku příznivější než osvětlení pouze elektrické. Příčinami nutnosti instalace sdruženého osvětlení bývají urbanistická omezení, významná venkovní stínění budov či provozně-technologické požadavky. Často jde o nájemní haly kolaudované jako sklady, do kterých si pronajímatel umístí výrobu. Denní osvětlení je zde zcela nedostatečné a stavební a konstrukční omezení nedovolují přidat osvětlovací otvory. Navýšení požadované hodnoty osvětleností Ē_m umožňuje norma ČSN EN 12464-1 v tabulce 1 v článku 5 i z jiných důvodů.

Tabulka 1 – Okolnosti pro zvýšení udržované osvětlenosti

zraková činnost při práci je rozhodující;

chyby se nákladně opravují;

přesnost, vysoká produktivita nebo zvýšené soustředění jsou velmi důležité;

zrakové úkoly jsou neobvykle malé nebo málo kontrastní;

úkol je vykonáván po neobvykle dlouhou dobu;

v místě zrakového úkolu nebo místě činnosti je malý příspěvek denního světla;

stav zraku pracovníka je zhoršený.

 

(5) Pracoviště, kde technicky nebo technologicky nelze zajistit vyhovující denní osvětlení nebo sdružené osvětlení, lze provozovat nebo nově zřizovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. Jedná se o pracoviště:

a) na kterém probíhá pouze noční provoz,

b) které musí být z technologických důvodů bez denního osvětlení, kdy zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo jsou na osvětlení kladeny zvláštní požadavky, zejména použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, kterých nelze docílit denním osvětlením.

Sem patří např. velíny.

c) jehož konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů (běžně obhajitelné pouze v případě vestaveb mezi stávajícími halami); jedná se zejména o pracoviště zřízená za účelem obrany státu v režimu vyššího stupně zabezpečení a o pracoviště v prostorech a stavbách podléhajících památkové ochraně,

d) kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie.

(6) Zaměstnavatel musí zajistit, aby práce na nově zřizovaných pracovištích s nevyhovujícím denním nebo sdruženým osvětlením, jde-li o zaměstnance pracující v jednosměnném provozu na ranní směně, netvořila více než polovinu směny nebo aby po nejvýše 2 pracovních dnech trvalé práce na pracovištích podle odstavce 5 písm. b) až d) následovala nejméně jedna celá směna v prostoru splňujícím požadavky podle odstavce 3 či 4 nebo následoval jeden den odpočinku.

(7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 5 musí být elektrické osvětlení prostoru vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně Ē_m = 300 lx s rovnoměrností osvětlení U_O ≥ 0,4, pokud česká technická norma upravující hodnoty elektrického osvětlení (ČSN EN 12464-1) nestanoví vyšší hodnoty. Normové požadavky a hodnoty udržované osvětlenosti Ēm uvedené v české technické normě upravující hodnoty elektrického osvětlení (ČSN EN 12464-1) se navýší nejméně o jeden stupeň řady osvětlenosti; obdobně se navýší i hodnoty válcové osvětlenosti Ēm, z, osvětlenosti stěn Ēm, wall a osvětlenosti stropů Ēm, ceiling stanovené v české technické normě upravující hodnoty elektrického osvětlení (ČSN EN 12464-1).

(8) Normovou hodnotou se rozumí hodnota denního, elektrického nebo sdruženého osvětlení obsažená v české technické normě upravující hodnoty denního osvětlení (ČSN EN 17037), sdruženého osvětlení (ČSN 36 0020) nebo elektrického osvětlení (ČSN EN 12464-1).

(9) Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v české technické normě upravující technické požadavky na denní osvětlení (ČSN EN 17037), sdružené osvětlení (ČSN 36 0020) nebo elektrické osvětlení (ČSN EN 12464-1).

§ 45a

(1) Místnosti pro odpočinek podle § 55 odst. 3 nebo funkčně vymezené části místnosti pro odpočinek musí mít vyhovující denní osvětlení podle § 45 odst. 3 písm. a).

Jedná se o místnosti určené k odpočinku, úlevě od nepříznivých vlivů práce, o prostory pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň. Mají sloužit i jako místa konzumace jídla.

(2) Osvětlovací soustavy denního osvětlení, osvětlovací soustavy zajišťující elektrické osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby byly splněny požadavky podle § 45 odst. 3, 4, 5 a 7.

(3) Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků proti slunečnímu záření musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v budově nebo v jejím okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny a světlíky, pokud jsou otevíratelné; jejich regulační zařízení musí být možné otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem. Jsou-li okna a světlíky otevřeny, musí být zajištěny tak, aby se předešlo úrazu. Umožnění manipulace s okny a světlíky není nezbytné tam, kde je větrání zajišťováno automatickým regulačním systémem.

Manipulace se žaluziemi by neměla vyžadovat schůdky, žebřík, …

(4) Požadované normové hodnoty elektrického osvětlení se v projektu ověřují podle návrhu osvětlení (ČSN EN 12665) včetně jeho výpočtu. Po realizaci záměru se provede měření v souladu s postupy stanovenými v českých technických normách upravujících měření elektrického osvětlení (ČSN 360011-1, ČSN 360011-3). Měření provede na základě objednávky investora akreditovaná nebo autorizovaná laboratoř nebo držitel osvědčení o odborné způsobilosti v oboru fotometrie (NV č. 592/2006 Sb.).

V normách na měření osvětlení je uveden přesný výčet činností, které má provést měřič (pro kolaudaci – nejčastěji při provozním měření). Také je zde stanoveno, co má protokol z měření obsahovat. Norma ČSN EN 12464-1 požaduje časově konečné hodnoty osvětleností na pracovních místech.

V případě, že se měří prázdný prostor, slouží měření pouze k předání stavby, ale neříká nic o zajištění osvětlenosti pracovního místa pro danou činnost. Pokud se prostor dodatečně vybaví tmavým, či dokonce černým nábytkem a velmi tmavou úpravou podlahy, případně se zvolí sytá barva k výmalbě stěn a stropů, původně naměřená osvětlenost prostoru zákonitě poklesne. K uvedení pracovišť (výrobních) do provozu se často využívá tzv. zkušební provoz, při němž se provede měření osvětlenosti pracovních míst, zkontroluje se stínění míst zrakových úkolů a porovná se časově konečná osvětlenost s normou. Pracoviště s náročnější pracovní činností je často nutné přisvětlit místní osvětlovací soustavou.

Od požadavku na měření je možné ustoupit za předpokladu, že typy a rozmístění svítidel uvedených v návrhu osvětlení se prokazatelně shodují s instalovanou osvětlovací soustavou a zároveň je podle výpočtu udržovaná osvětlenost Ē_m ≥ 1,2násobku udržované osvětlenosti Ēm požadované českou technickou normou upravující hodnoty elektrického osvětlení (ČSN EN 12464-1) pro konkrétní zrakový úkol a činnost.

To je využíváno zvláště v malých provozovnách, kde pracují jeden až dva lidé.

Hodnoty indexu podání barev R_a a náhradní teploty chromatičnosti T_cp se porovnávají s katalogovými údaji světelných zdrojů a jejich souladu s českou technickou normou upravující hodnoty elektrického osvětlení (ČSN EN 12464-1) nebo měřením.

Dnes již není problém provést měření nejen teploty chromatičnosti, indexu podání barev ale i flickru (blikání, kolísání, mihotání světla).

Požadované hodnoty denního osvětlení se kontrolují výpočtem nebo měřením v souladu s postupy stanovenými v českých technických normách upravujících měření denního osvětlení (ČSN 36 0011-1, ČSN 36 0011-2).

Správných podmínek počasí k provedení měření denního osvětlení je během roku málo. Výpočet však ve většině případů provést lze. Je možné přidat při kolaudaci okna a světlíky? Spíše ne, ale v době projektu ano. Každý projektant musí před návrhem elektrického osvětlení znát stav denního osvětlení. Musí rozhodnout, zda při vyhovujících hodnotách denního osvětlení navrhne elektrické osvětlení dle ČSN EN 12464-1, při nedostatečných hodnotách denního osvětlení zvolí upravené hodnoty z tabulek nebo bude počítat osvětlení sdružené dle ČSN 36 0020. Často se až při měření elektrického osvětlení setkáváme s tím, že nebyl správně posouzen stav denního osvětlení (je malý odstup budov, stínění stromy, mřížemi, slunolamy, technologií a jinými stínícími překážkami). Volba hladiny elektrického osvětlení se ukáže být nízká. Náprava je komplikovaná, drahá a zbytečná.

Při volbě rozmístění měřicích bodů se postupuje podle postupu stanoveného v českých technických normách upravujících měření denního (ČSN 36 0011-1, ČSN 36 0011-2) a elektrického osvětlení (ČSN 36 0011-1, ČSN 36 0011-3).

(5) Stanovení hodnoty indexu oslnění R_UG musí být součástí návrhu elektrického osvětlení, který bude obsahovat výpočet R_UG použitím rovnice uvedené v české technické normě upravující elektrické osvětlení (ČSN EN 12464-1) a vyhodnocuje se pro sedící osobu ve výšce 1,2 m a pro stojící osobu ve výšce 1,7 m. Výsledek výpočtu se zaokrouhlí na celé číslo směrem dolů.

Tabulková metoda je vhodná projektantovi pro volbu svítidla. V projektech však často bývá doložena jedna tabulka pro více svítidel v různých prostorech. Výrobci tabulku neoznačují stejně jako svítidlo, takže může snadno dojít k záměně. Navíc má tabulková metoda řadu omezení.
Není vhodná pro kombinovanou osvětlovací soustavu, úzké místnosti, … Oslnění je nutné doložit výpočtem.

Ke kolaudaci se vždy musí doložit výpočet pro použité svítidlo R_UG v dané výšce ve 4 směrech (pokud nezdůvodní).

(6) Pro dosažení zrakového výkonu musí mít pracovní prostory barevný tón světla neutrálně bílý. V prostorech s udržovanou osvětleností Ē_m ≥ 1 000 lx nebo se zvláštními nároky na zrakový výkon se připouští barevný tón světla chladně bílý.

Chladně bílé světlo při nízkých intenzitách zkresluje barvy a působí nepřirozeně. To je důvodem, proč nepatří např. do skladových hal s nižší osvětleností. Pracovníkům v kancelářích většinou není chladně bílé světlo příjemné, lépe vnímají neutrálně bílé světlo. Problém nastává při použití chladně bílého světla na pracovištích s odpolední a noční směnou, kde je pracovníkům narušován cirkadiánní rytmus (nástup hladiny melatoninu, následně spánku). Při přechodu mezi sousedními prostory změna barevného tónu světla zhoršuje adaptaci zraku na novou světelnou situaci.

(7) Poměr udržovaných osvětleností při celkovém nebo odstupňovaném osvětlení mezi sousedními propojenými místnostmi nebo halami nesmí být menší než 0,2.

V případě přechodu z místnosti s osvětleností např. 1 000 luxů musí být v sousedním prostoru minimálně 200 luxů. Oko se nedokáže rychle adaptovat na nižší osvětlenost. Příkladem je číšník přecházející z plně osvětlené kuchyně na ≥ 500 luxů do přítmí sálu restaurace.

(8) Činitel údržby se v návrhu osvětlení vypočítá v souladu s plánem údržby.

Dle ČSN EN 12464-1 patří stanovení plánu údržby k povinnostem projektanta. Musí uvést všechny předpoklady: výměnu světelných zdrojů, čištění svítidel, malování povrchů, … Těžko uvěřit, je-li hodnota udržovacího činitele 0,8, když např. samotná náhradní LED trubice za zářivku (pozor má nižší světelný tok – méně svítí) má činitel stárnutí 0,7. Je nutné započítat i to, že se svítidlo i malba časem zapráší. Na první pohled je vidět, že projektant činitel údržby nepočítal. Podobně je tomu, když projektant zadá do výpočtu pro svařovnu či jiný prostor s významným znečištěním hodnoty pro prostředí čisté.

(9) Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku elektrického osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle české technické normy upravující nouzové osvětlení (ČSN EN 1838).

Zvláště důležité je nouzové osvětlení v prostorech s velkým rizikem s nutností dokončení práce (v nemocnicích např. při operacích). Nouzové osvětlení slouží k bezpečnému opuštění prostoru při výpadku osvětlení ve výrobních v prostorech s nočním provozem nebo s minimálním podílem denní složky, a to zejména v případě požáru. Tímto článkem je norma na nouzové osvětlení ČSN EN 1838 zezávazněna. Kontrolu provádí nejčastěji hasiči.

§ 45b

Osvětlení vnitřních pracovišť bez trvalé práce

(1) Na pracovišti, na kterém je vykonávána práce v rozsahu menším než 4 hodiny za směnu, musí být zajištěno elektrické osvětlení v souladu s českou technickou normou upravující elektrické osvětlení (ČSN EN 12464-1).

I zde lidé krátkodobě pracují nebo se pohybují a potřebují na svou činnost vidět. Norma ČSN EN 12464-1 pro krátkodobě prováděné činnosti umožňuje snížit osvětlenosti dle tabulky 2.
 

Tabulka 2 – Okolnosti pro snížení požadované udržované osvětlenosti

detaily zrakového úkolu jsou neobvyklé velké nebo mají velký kontrast;

úkol je vykonáván po neobvykle krátkou dobu.

 

(2) Požadované normové hodnoty elektrického osvětlení se v projektu ověřují podle návrhu osvětlení (ČSN EN 12665) včetně jeho výpočtu.

Postupy ověření jsou stejné jako v případě prostorů, kde je vykonávána trvalá práce.

§ 45c

Osvětlení venkovních pracovišť

(1) Elektrické osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky podle české technické normy upravující osvětlení venkovních pracovních prostor (ČSN EN 12464-2, ČSN CEN/TR 13201-1, ČSN EN 13201-2, ČSN EN 13201-3, ČSN EN 13201-4, ČSN P 36 0455) uvnitř areálu.

Na těchto pracovištích se pracuje i brzy ráno nebo v noci.

(2) Požadované normové hodnoty elektrického osvětlení se v projektu ověřují podle návrhu osvětlení (ČSN EN 12665) včetně jeho výpočtu.

PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI SE ZOBRAZOVACÍMI JEDNOTKAMI

§ 50

Bližší hygienické požadavky na zobrazovací jednotky

(1) Na obrazovce zobrazovací jednotky se nesmí vyskytovat kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy ze svítidel či z jiných zdrojů, jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklou kancelářskou práci nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m².

(2) Klávesnice musí být při trvalé práci oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou i zápěstí. Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné a kontrastní proti pozadí.

(3) Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalšího zařízení. Deska pracovního stolu a dalšího zařízení musí být matná, aby na ní nevznikaly reflexy.

Držák písemností musí být umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. Opěrka dolních končetin musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje.

Na správné uspořádání pracovišť s PC se často zapomíná. Je to ale nejčastější zdroj únavy očí i těla.

POŽADAVKY NA MALOVÁNÍ A ÚKLID

§ 55a

Úklid

Úklid pracoviště, sanitárních a pomocných zařízení se provádí na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako nedílné součásti technologického procesu a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako sekundárních produktů z technologického procesu denně.

Na pracovišti bez technologického zdroje prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele.

§ 55b

Malování

(1) Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na pracoviště v podzemí hlubinných dolů.

Obnova maleb a nátěrů povrchů dle plánu údržby je důležitá k zajištění osvětlenosti. Pokud se neprovádí, dochází k poklesu osvětlenosti pod udržovanou hodnotu Ēm požadovanou normou ČSN EN 12464-1.

Podle této normy je projektant povinen stanovit udržovací činitel a vypracovat podrobný plán údržby, který jej bere v potaz.

Autor: Ing. Jana Lepší,
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem,
jana.lepsi@zuusti.cz

---

Literatura a odkazy:

1. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
2. ČSN EN 12665 Světlo a osvětlení – základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení
3. ČSN EN 17037+A1 Denní osvětlení budov
4. ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení
5. ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – osvětlení pracovišť – část 1: Vnitřní pracoviště
6. ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – osvětlení pracovišť – část 2: Venkovní pracoviště
7. ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů – část 1: Základní ustanovení
8. ČSN 360011-2 Měření osvětlení prostorů – část 2: Měření denního osvětlení
9. ČSN 360011-3 Měření osvětlení prostorů – část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů
10. ČSN 360011-4 Měření osvětlení prostorů – část 4: Měření umělého osvětlení venkovních prostorů
11. ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení
12. Nařízení vlády č. 592/2006 Sb. Nařízení vlády o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti