Jak světlo formuje kanceláře, které myslí na člověka

Osvětlení kancelářských budov je specifickou kategorií. Kromě své prvotní úlohy – tedy osvětlovat pracovní prostor – sehrává řadu dalších, ovšem neméně podstatných rolí. Definuje prostor, vytváří atmosféru, může zvyšovat produktivitu, vytvářet větší pohodu na pracovišti. Jak docílit toho, aby vše bylo v souladu? O tom jsme se bavili s architektem Matúšem Brandnerem z Crestylu, který mimo jiné dohlíží i na jejich další projekt – kancelářskou budovu BOKA.

Jakou roli hraje osvětlení v návrhu kancelářských budov?

Dobré osvětlení zaručuje dobrou pobytovou pohodu v kancelářské budově. A to obzvlášť s důrazem na produktivitu, protože hlavním účelem těchto typů budov je vytvoření prostředí pro kvalitní práci a soustředění. Role světelné pohody je zde naprosto klíčová.

Můžete popsat, jakým způsobem jste k osvětlení přistoupili konkrétně v budově BOKA?

Je to trochu předčasná otázka, protože momentálně pracujeme na projektu stavebního povolení. Osvětlení jsme se sice ještě detailně nevěnovali, ale máme v úmyslu v této budově použít prokognitivní osvětlení. Na trhu existuje teprve několik let, nemáme s ním zatím moc zkušeností, takže sbíráme informace z jiných referenčních projektů.

Proč jste se rozhodli pro tento typ osvětlení? V čem je výjimečné a co od něj očekáváte?

Princip prokognitivního osvětlení je založený na respektu k cirkadiánním rytmům člověka. Vytváří takovou světelnou pohodu, která je pro člověka úplně nejpřirozenější. Dosahuje toho tím, že obsahuje vyvážené zastoupení všech vlnových délek a shoduje se z 97 % se spektrálním složením slunečního světla. Na rozdíl od standardně používaných LED zdrojů, které mají nevyvážené spektrum s koncentrovanou modrou energií škodlivého modrého světla. Teplota světla reaguje jak na venkovní světlo, tak na denní dobu, proto se tento typ osvětlení blíží k ideálu z hlediska fungování biorytmů. Člověk by se tím pádem měl v kanceláři cítit opravdu daleko lépe, než kdyby byla osvětlená klasickými světlenými zdroji. Je pravda, že i tento typ osvětlení lze do jisté míry ovládat – například stmívat nebo kombinovat s klasickými světelnými zdroji.

Jak obvykle při realizaci kancelářských budov pracujete s denním a umělým světlem?

Pracujeme s určitým standardem, kdy máme osvětlení rozdělené tří skupin – osvětlení vstupních lobby, patrových lobby a následně osvětlení samotného kancelářského prostoru. Tam ve standardu dodáváme podhledy s instalovaným osvětlením včetně vzduchotechniky. Buď klient nechá řešení na nás, nebo si samozřejmě může připravit vlastní návrh osvětlení. Přičemž při našich realizacích klademe velký důraz na osvětlení vstupního lobby.

V případě budovy BOKA chceme myšlenku vstupního lobby posunout dále. Máme v úmyslu tento prostor spojit s kavárnou, dále s coworkingovým prostorem a také s navazující retailovou pasáží. Takže půjde o posun směrem k hotelovému pojetí lobby. Při vstupu by člověk opravdu neměl mít pocit, že vchází do klasické kancelářské budovy. Tím by měl být projekt BOKA výjimečný.

Jak může osvětlení v kancelářské budově pomoci definovat prostor – oddělit například klidové zóny, pracovní části, zasedací místnosti a podobně?

Právě osvětlení je i klíč k tomu, aby celý prostor neměl jenom jednu atmosféru rozptýleného světla. Jak v případě open space, tak menších kanceláří je vhodné atmosféry střídat, a to i pomocí různých typů osvětlení. Užívat nejen rozptýleného, ale také spotového světla, pokud například chceme vytvořit intimnější zónu. Naprosto klíčovou roli hraje osvětlení v lobby. Má být hodně efektní, ovšem zároveň teplé, aby vytvořilo příjemný uvítací prostor.

Co pro vás bylo při koncipování budovy BOKA v souvislosti s prací se světlem největší výzvou?

Světlo bylo od počátku velmi významným faktorem i pro celkový tvar budovy, protože BOKU stavíme do existujícího prostředí, které je obklopeno obytnými budovami. Tím byly přímo ovlivněné objem i tvar budovy a také ustupování jednotlivých podlaží. Vypracovali jsme světelnou studii, abychom předešli zhoršení světelné pohody v okolních obytných budovách. Studie nám takto vymezila prostor, ve kterém jsme mohli budovu navrhnout. Světlo tady od začátku hrálo naprosto klíčovou roli.

Jaké jsou aktuální trendy, co se týče designu a řešení kanceláří? Co by dnes měly splňovat kancelářské prostory, kde lidé tráví většinu svého dne?

Pojetí dnešních kancelářských prostor se samozřejmě vyvíjí. A mám pocit, že v poslední době už to není ani tak o designu samotném, který je hodně různorodý, ale že lidé kladou spíš důraz na služby. Za mě to tedy znamená, že prostor by měl být navržený s co možná největší flexibilitou a měl by umožňovat různé doplňkové aktivity. Dneska už se do kanceláře nechodí sednout na osm hodin. Všichni víme, že to tak prostě nefunguje. Člověk by měl mít možnost po nějakém čase buď změnit prostředí a věnovat se chvíli něčemu jinému, nebo si jít zacvičit, zaběhat, být v kontaktu s přírodou… Tohle by dnešní kancelářská budova měla umožňovat. Máme zpětnou vazbu, že lidé dnes právě takové pracovní prostředí hledají. Poměrně donedávna jsme se v Crestylu setkávali se zpochybňováním toho, proč v rámci kancelářských budov navrhujeme terasy. Kdo tam prý během pracovní doby bude chodit? Jak budou využívané? Jaký klient bude ochotný za to platit? Najednou se ukazuje, že přesně tohle lidé v práci chtějí! Tedy možnost krátké pauzy, která je v rámci pracovního procesu velice užitečná i pro produktivitu.

V čem bude BOKA výjimečná? Co nadrámcového bude moci nabídnout svým nájemcům ve srovnání s konkurencí?

Kromě zmiňovaného prokognitivního osvětlení je v budově BOKA – stejně jako ve všech našich budovách – kladen velký důraz na energetickou úspornost. Chceme k vytápění zase použít geotermiku, tedy termální vrty. Na střeše budeme mít fotovoltaické panely. Usilujeme o dosažení certifikace LEED Platinum. Energetická úspornost je naše meta při každém projektu.

Dá se shrnout, co je pro vás zásadní, když se bavíme o realizaci kancelářské budovy?

Na první místo bych dal zmiňovanou energetickou nenáročnost. Druhým podstatným aspektem je použití materiálů z lokálních zdrojů, tedy snaha o minimalizaci uhlíkové stopy tím, že se použijí materiály dostupné v bezprostřední blízkosti stavby. Důležité je klást důraz na flexibilitu, navrhovat budovy flexibilně dělitelné.

Řekl bych, že v dnešní době není zanedbatelné uvažovat o možné konverzi budovy. Stavět ji tak, aby mohla v budoucnu změnit funkci. Proměnit se dejme tomu v hotel, bytový objekt… Aktuálním trendem je i rozebíratelnost budovy, což znamená, že by měla jít velice jednoduše postavit, ale také rozebrat a dejme tomu postavit na jiném místě. Je to trošku futuristická myšlenka, ale vím, že realizace tohoto typu už existují.

Autor: Klára Antošová