Osvětlení a principy čerpací stanice Tank&Go – Průhonice

Publikováno:  23. 01. 2025

#Realizace

Podobně jako v předchozích vydáních vám i v tomto přinášíme detailnější pohled na zajímavou realizaci osvětlení. Tentokrát vám představíme projekt a principy osvětlení v průhonické samoobslužné čerpací stanici Tank&Go.

pruhonice01

Obr. 1 – první skica návrhu hmotového řešení

Představovaná realizace není vůbec nového data, ale principy koncepce jejího osvětlení jsou stále aktuální. Musíme vzít v potaz i fakt, že se v době, kdy se tato čerpací stanice připravovala (před více než patnácti roky), jednalo o první samoobslužnou čerpací stanici v České republice (obr. 1), a tudíž šlo ze strany tvůrců o průkopnický úkol.

S myšlenkou samoobslužné stanice přišel majitel tehdy nové značky na trhu s pohonnými hmotami s názvem Tank&Go. Nejednalo se tedy o rozšíření prodejní sítě zavedených značek čerpacích stanic nadnárodních společností s propracovanou vizuální identitou. Před architekty tak vyvstal úkol vytvořit takovou čerpací stanici, která se i vizuálně výrazně odliší od ostatních, bude snadno zapamatovatelná a zároveň bude i přes absenci obsluhy působit „značkově“, nikoli levně (obr. 2). 

pruhonice02

Obr. 2 – první vizualizace – ještě pouze s přímým osvětlením, ale současně s nasvětlením střechy, varianta konzolového řešení

Specifika samoobslužných čerpacích stanic

Samoobslužná čerpací stanice má oproti klasickým několik odlišností. Záměrem je, aby se klient v prostoru nezdržoval déle, než je nezbytné k natankování a zaplacení. K jeho setrvání nejsou a ani nemají být důvody. Proto stanice nemá standardní zázemí s prodejnou, občerstvením, parkovištěm ap. Chybí i sociální zázemí. Kromě zastřešení jsou zde pouze technologické objekty s rozvaděči elektro a dalším příslušenstvím (obr. 3). Čerpací stanice by tedy měla být teoreticky zcela bezobslužná. Ovšem vzhledem k tomu, že šlo v případě Tank&Go Průhonice o první objekt tohoto typu v ČR, provozovatelé zde v počátcích provozu umístili kontejnerovou buňku pro obsluhu, která podávala informace, instruovala klienty, jak mají platit apod. 

Absence jakékoli obsluhy může ovšem v zákaznících vzbuzovat i jistý pocit ohrožení. Jsou sami, manipulují s platebními kartami… Druhým základním požadavkem architektonického návrhu tudíž bylo zajištění pocitu bezpečnosti (samozřejmě kromě elektronických systémů typu kamer apod., které jsou samozřejmostí).

pruhonice03

Obr. 3 – samoobslužná čerpací stanice nedisponuje zázemím s prodejnou, sociálním zařízením, restaurací, pakovacími plochami.

Z uvedené charakteristiky rovněž vyplývá několik omezení ve způsobu lokalizace těchto typů stanic. Vzhledem k absenci obslužných provozů, sociálního zázemí a dalších prvků nejsou samoobslužné čerpací stanice zamýšleny jako samostatná dálniční zařízení. Proto je vhodné je situovat do míst, kde uvedené služby poskytují jiné objekty, jako jsou obchodní parky, restaurace typu fast food apod. 

Oba základní požadavky – tedy nepřehlédnutelnost a zapamatovatelnost a zajištění pocitové bezpečnosti – měly základní vliv na architektonický návrh a použití výrazových prostředků (obr. 4).

 

pruhonice04

Obr. 4 – celkový pohled od příjezdu

Proč je výhodné načerpat si sám

pruhonice06

Obr. 6 – kombinace přímého a nepřímého osvětlení pod zastřešením se zvýrazněním konstrukčních detailů ocelové konstrukce

Tento typ čerpacích stanic má z výše uvedených důvodů oproti standardnímu provedení následující základní výhody. K samoobslužnému provedení je především třeba podstatně menší pozemek, stavba nadzemní části je podstatně redukována – čili je i rychlejší. Provoz nevyžaduje nasazení trvalých pracovních sil. Celkově je tak tento typ prodeje pohonných hmot úspornější investičně i provozně. Může tedy prodávaný produkt nabízet za zajímavé ceny. S tím ale paradoxně souvisí třetí důležitý aspekt, který musel být při návrhu akceptován: V potenciálních zákaznících bylo třeba vytvořit pocit, že se nejedná o „no name“ lacinou prodejnu s nepříliš kvalitními produkty, ale o čerpací stanici nabízející špičkové produkty z oblasti pohonných hmot.

A zde již od počátku úvah o architektonickém řešení vstupuje na scénu umělé osvětlení (obr. 5). Čerpací stanice poskytuje služby v režimu 24/7. K jediné pauze dochází při návozu pohonných hmot cisternou.

Na základě výše uvedených požadavků byl navržen objekt, který je vlastně sám o sobě reklamním médiem, outdoorovým nosičem – vlastní reklamou na sebe sama. Avšak nikoli levnou a prvoplánovou, nýbrž trvalou a kvalitní. 

Prvotně upoutá výrazný tvaru objektu (v čelním směru; v bočním pohledu pak lapidární). Při bližším pohledu přesvědčí o kvalitě a úrovni brandu provedení v kvalitních trvanlivých materiálech s důrazem na vysokou úroveň technického a tvarového provedení konstrukčních detailů ocelové konstrukce zastřešení (obr. 6).

pruhonice05

Obr. 5 – celkový pohled – kombinace vnitřního osvětlení pod zastřešením a osvětlení nejbližšího okolí, což bylo součástí řešené plochy.

Proč je výhodné stavět samoobslužné stanice

Důležitým aspektem je pro provozovatele i rychlost výstavby. Proto byl navržen koncept, kdy zastřešení, což je nejvýraznější část čerpací stanice, překlenuje celou odbytovou plochu. Podpěry jsou umístěny výhradně po obvodu zastřešené plochy. Kromě faktu, že při čerpání zákazníky pohledově neruší žádné konstrukční podpěry, umocňuje toto řešení jejich pocit bezpečí – mají přehled, co se v celém prostoru stanice děje. Ze stavařského hlediska je výhodné, že nedochází k půdorysnému překrývání výstavby technologické části s vlastní stavební částí. Stavební práce na zakládání konstrukce zastřešení s pracemi na technologiích – tedy uložení nádrží na pohonné hmoty, které jsou nejobjemnější podzemní částí – tak mohou probíhat souběžně. Což se rovněž týká technologických rozvodů a výdejních stojanů s jednotlivými produkty a v neposlední řadě také platebních terminálů. Jsou umístěny na nádržích, tedy uprostřed rozponu zastřešení. I tento aspekt byl samozřejmě součástí architektonického návrhu.

 

Samoobslužná čerpací stanice Tank&Go, Průhonice
Autorský návrh: Ing. arch. L. Sekal, A.A.L.S.
Investor: WAG – minerální paliva, a. s.
Statika: Ing. J. Wenig, KAST
Dodavatel zastřešení: BAEST Benešov, a. s.
Kolaudace: X.07
Opláštění: FEALMONT Sedlčany
Osvětlení: Etna, spol. s r. o., Ing. J. Pavelka

 

Posviťme si na čerpání

pruhonice07

Obr. 7 – klenba zastřešení – kombinace svítidel pro přímé a nepřímé osvětlení – nepřímé svícení do podhledu, který je z důvodu rovnoměrnějšího rozptylu světla tvořen vlnitým hliníkovým plechem

Konečně se dostáváme detailněji k umělému osvětlení. Základní odlišností od klasického řešení zastřešení čerpacích stanic je instalace nepřímého osvětlení. Standardně se na čerpacích stanicích instaluje prakticky výhradně podhledové přímé osvětlení. Dochází tak k tomu, že je intenzivně a prakticky rovnoměrně osvětlena celá plocha pod zastřešením – což je v pořádku. Ovšem vlastní podhled je v důsledku osvětlen podstatně nižší intenzitou (pouze odrazem od světlejších ploch, zejména od vozovky). Subjektivně je proto vnímán jako tmavší plocha. Což ovšem příjemnému pocitu bezpečí nepřispívá. V našem případě měkčí odražené rozptýlené světlo z klenby zastřešení (podpořené přírodně eloxovaným vlnitým hliníkovým plechem na spodním líci podhledu zastřešení – viz obr. 7) dává klientovi základní příjemnější prostorový pocit bezpečí. Emoční komfort rovněž plyne z klenutého tvarování zastřešení, které směřuje odražené světelné paprsky zpět na odbytovou plochu. Kdyby bylo zastřešení ploché, nepřímé osvětlení, které je umístěno asymetricky u hlavních nosných sloupů, by paprsky směrovalo od rovného podhledu mimo odbytovou plochu – mimo zastřešení (obr. 7).

Nevýhodou nepřímého osvětlení je úbytek světleného toku po odrazu – zde řádově o 30 %. Svítit pouze nepřímo by při potřebě vyšší hladiny osvětlení u výdejních stojanů bylo značně neekonomické. Základní celoplošné nepřímé osvětlení, které osvětluje rovnoměrně celou výdejní plochu čerpací stanice, má intenzitu pouze přibližně 300 lx. Proto je doplněno přímým osvětlením vsazenými pohledovými směrovými svítidly. Ta ale osvětlují výhradně jen střední ostrůvek s výdejními stojany a platebními terminály (spolu s nejbližšími plochami, kde stojí automobily). Čili oblasti, které jsou snímány bezpečnostními kamerami především, mají nejvyšší hladinu osvětlení (cca 800 lx). 

pruhonice08

Obr. 8 – situace se schématem osvětlení

Světelná oáza

Dalším bezpečnostním aspektem je osvětlení bezprostředního okolí, a to s vyšší intenzitou, než jaké dosahuje běžné pouliční osvětlení. Pohled z intenzivně nasvětlené plochy čerpací stanice do tmavého prostředí, které člověk vnímá jako zcela černé okolí, je pociťován jako velmi nepříjemný. Tato přechodová pasáž tento nepříjemný pocit eliminuje (obr. 8).

V našem případě je osvětlení bezprostředního okolí řešeno tak, že zastává současně dvě funkce. První je již zmíněná vyšší hodnota osvětlenosti v bezprostředním okolí odbytové plochy čerpací stanice. Druhou funkcí je vnější nasvětlení konstrukce zastřešení čerpací stanice. Protože prosvětlení pásu atiky s logem firmy, které je obvykle používáno, zde není provedeno (prosvětlené logo firmy je umístěno pouze na totemu – cenovém ukazateli), v nočních hodinách by byl vlastní objekt zastřešení potlačen. Je třeba si současně uvědomit, že vnější horní plášť zastřešení – střecha – zde svým úklonem vlastně tvoří pátou fasádu. Proto na stožárech, které klasicky osvětlují vozovku před a za čerpací stanicí, jsou umístěny i reflektory, které osvětlují jak čela zastřešení, tak horní část zastřešení, sklánějící se k příjezdové komunikaci (obr. 9).

pruhonice09

Obr. 9 – pohled na odjezdovou stranu, schéma osvětlení včetně osvětlení okolí s vnějším nasvětlením čerpací stanice; 
pol. 1 – konzolové svítidlo – širokozářič pro nasvícení klenby zastřešení – nepřímé osvětlení, pol. 2 – přímé osvětlení – reflektor s optikou 30 °, pol. 4 – přímé osvětlení detailů konstrukce – zemní svítidla opatřena Fresnelovou čočkou, pol. 5, 6, 7 – svítidla na stožáru výšky 9 m – kombinace silniční a směrové optiky.

Pro toto řešení, které spojuje jak veřejné, tak architektonické osvětlení, byly použity stožáry a svítidla iGuzzini – řada Woody. Uvedená řada umožňuje umístit na jeden stožár potřebný počet svítidel s různými optikami a směrovou orientací. Tím došlo k úspoře počtu světelných bodů a stožárů. Tento systém se vyrábí dosud (nyní již samozřejmě s LED svítidly – viz obr. 10).

pruhonice10

Obr. 10 – iGuzzini, řada Woody; systém nabízí pět optik a kombinaci různých velikostí vlastních svítidel s několika světelnými výkony; nabídka stožárů obsahuje čtyři výšková provedení.

Doplňkové osvětlení je tvořeno zemními svítidly, která nasvěcují úzké plochy zkosených partií atiky, případně konstrukční detaily kotvení konstrukce zastřešení. Pro účely roztažení světelného kužele do šířky jsou tato svítidla opatřena Fresnelovými čočkami. 
Barva osvětlení

Protože okolí čerpací stanice v Průhonicích bylo nasvíceno monochromaticky sodíkovými vysokotlakými výbojkami (teplé oranžové světlo), v zájmu upoutání pozornosti byla čerpací stanice osvětlena kontrastně) bílými „studenými“ zdroji o teplotě chromatičnosti 4 000 K.
Příjemným „vedlejším důsledkem“ osvětlení konstrukce zastřešení je fakt, že provozovatel musí udržovat osvětlené plochy v čistotě. Domnívám se, že pokud by byly tyto plochy neosvětlené, stejná pozornost by jim věnována nebyla.

V době návrhu a výstavby této první samoobslužné čerpací stanice nebyly na trhu technologie LED. Proto byla osvětlovací soustava vytvořena se světelnými zdroji z halogenidových výbojek. Dnes jsou již světelné zdroje zaměněny za LED provedení. Na principu se však nic nezměnilo.


Autor:  Ing. arch. Luboš Sekal
A.A.L.S. – atelier architektury
Foto: Petr Janžura

 

Město a jeho architektura
Konference světlo 2025