(Post)moderní světlonoši: světlo jako zdroj kreativity a inovací
Publikováno: 03. 11. 2025
Co je světlo?
„Je to něco mezi uměním, spiritualitou a vědou,“ píše Jiří Zemánek v jedné z kapitol publikace Ejhle světlo¹. Jak příznačné, poetické a pravdivé! Záleží totiž na perspektivě, z níž světlo zkoumáme. Zda z hlediska fyzikální optiky, fenomenologie, duchovní symboliky či estetického vnímání. Tyto oblasti se často vzájemně prolínají, a proto nelze světlo analyzovat zcela izolovaně.
Proč je pro nás světlo tak obtížně uchopitelné? Je-li ovšem vůbec uchopitelné… V každodennosti zatížené rutinou vnímáme světlo zpravidla pouze jako základní fyziologický stimul zajišťující vizuální komfort a podporující biologickou rovnováhu. Přesto právě vnímání světelných jevů, jako jsou luminance, kontrast či barevná teplota, hraje zásadní roli v našem estetickém i emocionálním prožívání.
Síla světla v procesu tvorby
Zvláštní kvalitu pro nás může mít moment, kdy se na chvíli zastavíme a „uvědomujeme si“. Vnímáme třeba šelestící listí stromů na rušné ulici, skrze které proniká světlo proměňující svou intenzitu a spektrální kvalitu během dne. Takový okamžik v nás může vyvolávat rozmanité myšlenky a pocity a ukazovat, jak nás světlo může propojovat s přírodou.
Tyto chvíle mohou v některých evokovat například impresionistický obraz Bal du moulin de la Galette od Pierra-Augusta Renoira² – dílo zachycující rozptýlené světlo a jeho dynamický účinek na lidské postavy i okolní prostředí. Současné publikum může napadnout například dešťová intervence nesoucí název Vláha, jež byla situována do zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou³. Richard Loskot, autor site-specific instalace, poeticky interpretuje vztah mezi světlem, přírodou a člověkem. Při pohledu na duhu, která se objevuje během letního dne, si lze vybavit instalaci s duhovým spektrem Osud světla, původně z galerie pod Plečnikovým schodištěm na Pražském hradě od Margity Titlové Ylovsky⁴. Autorka často pracuje s materiály, jako jsou sklo, křišťál nebo plexisklo. Právě tyto transparentní prvky jí umožňují pracovat s lomem a rozkladem světla do spektrálních barev, čímž vytváří vizuálně silné a duchovně působivé situace. Motiv duhy tak nepůsobí pouze jako fyzikální fenomén, ale jako metafora propojení, energie a duchovního přesahu. V jejím pojetí se světlo stává nositelem poznání, života a uměleckého vyjádření.
Mgr. Jakub Havlíček
Absolvoval bakalářské studium oboru výtvarná výchova a navazující magisterské studium se zaměřením na výtvarně edukativní studia na katedře výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde v současnosti dokončuje doktorské studium. Disertační práci zaměřuje na téma Light art jako prostředek rozvoje kreativity, imaginace a relačního myšlení ve výtvarné výchově. Studijně i pedagogicky působil na několika zahraničních univerzitách zaměřených na výtvarné umění a vizuální edukaci (Department of Art and Media, Aalto University School of Arts, Design and Architecture; University College of Teacher Education of Christian Churches Austria; Institute of Art / Art Education, Faculty of Cultural and Social Sciences, University of Osnabrück). V současnosti vyučuje výtvarnou výchovu na Základní škole v Kadani, působí jako odborný asistent na katedře výtvarné výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a zároveň je interním doktorandem na ústeckém pracovišti.
Světlo, které předběhlo čas
Proč se výtvarně vyjadřovat za pomoci světla? Proč být kreativní a tvůrčí? Ve výtvarné výchově lze kreativitu chápat jako schopnost vstupovat do nových situací s otevřeností k nejistému výsledku, využívat známé prostředky v nových souvislostech, zpochybňovat osvojené vzorce a zkoumat je z nových perspektiv. Kreativní proces zároveň umožňuje formovat vlastní jedinečné postavení v sociálním i kulturním kontextu⁵. Světlo je svou povahou rozmanité, podnětné, inspirující a plné potenciálu. Práce s ním však vyžaduje vnímavý a citlivý přístup – nikoli všednost či rutinu.
Inspirativní příklad představuje osobnost Zdeňka Pešánka, který výrazně předběhl svou dobu. Jedním z jeho inovativních projektů je bezpochyby Barevný klavír, který je také známý jako spektrofon. Tento experiment kombinoval zvukový a vizuální zážitek. Při hře na klávesnici docházelo k vyzařování barevného světla... Pešánek tímto způsobem usiloval o přenos emocionálního náboje hudby do vizuální roviny. Nabídl tím nový způsob vnímání hudby například osobám se sluchovým postižením⁶.
Dalšími významnými realizacemi byly Pešánkovy projekty pro světové výstavy, zejména v rámci československých pavilonů⁷. Autor se snažil vytvářet díla, která oslovují veřejnost, komunikují s prostředím a vyvolávají dialog mezi divákem a uměleckým dílem⁸.
Festival světla jako studnice nápaditosti
V současnosti se ve veřejném prostoru objevuje řada světelných instalací, které nabízejí divákům prostor ke komunikaci, interakci a k aktivnímu zapojení. Významnou roli zde hrají také festivaly světla, které se i v českém prostředí těší rostoucí oblibě. Vedle nejvýraznějšího pražského Signal Festivalu⁹ lze zmínit například plzeňský Blik Blik¹⁰ nebo karlovarský VARY°Září. Tyto akce přitahují široké publikum. Světlo se na nich uplatňuje jako inspirační zdroj, prostředek k rozvoji imaginace a kreativního myšlení. Nabízí se však otázka: Proč se s tímto médiem pracuje především v rámci kulturních událostí? Nebylo by příjemnější, osvěžující a žádoucí vyměnit občas pastelky a papír za baterku a výtvarně experimentovat? Venku, doma, nebo dokonce v hodinách výtvarné výchovy ve škole? Těmito a mnoha dalšími tématy se budeme zabývat v dalších dílech toho seriálu.
Autor: Mgr. Jakub Havlíček
havlijak@kvk.zcu.cz
1 ZEMÁNEK, Jiří a BISCHOF, Marco. Ejhle světlo: Moravská galerie v Brně, 16. 10. 2003–29. 2. 2004: Jízdárna Pražského hradu, 26. 3. 2004–6. 6. 2004. V Brně: KANT, 2003. ISBN 80-7027-118-3. s. 15.
2 RENOIR, Auguste. Bal du Moulin de la Galette. In: The Art Book: Velká kniha výtvarného umění. Praha: XYZ, 2003, s. 394. ISBN 80-251-0014-6.
3 LOSKOT, Richard. Vláha [site specific intervence]. In: Let It GROW Again! [výstava]. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie – Belvedere, červenec–srpen 2024. Instalace v zámeckém parku, každodenně ve 12:00 a 16:00, cca 10 min. [cit. 2025-07-29]. Dostupné z: https://www.ajg.cz/program/let-it-grow-again-richard-loskot-vlaha-destova-intervence-v-zameckem-parku.html
4 TITLOVÁ YLOVSKY, Margita. Osud světla [instalace]. Galerie pod Plečnikovým schodištěm, Pražský hrad, 1999 [cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://titlova.com/portfolio/svetlo-a-tma/
5 PODLIPSKÝ, Rudolf; VANČÁT, Jaroslav; VĚRA UHL SKŘIVANOVÁ a ZIKMUNDOVÁ, Vladimíra. Tvořivost ve výtvarné výchově a její účinky na všeobecné vzdělávání. 2017. ISBN 978-80-261-0728-6. s. 106.
6 MATOUŠEK, Jan; VINGLEROVÁ, Markéta a Vladimir 518. Město = Médium. Praha: Bigg Boss, [2012]. ISBN 978-80-903973-3-0. s. 78.
7 PEŠÁNEK, Zdeněk. Ležící torzo (plastika, 1936). Světelně kinetická plastika. Sbírka umění 19. století a klasické moderny, Národní galerie v Praze, inv. č. P 7146. Online kolekce, citováno 27. 7. 2025. Dostupné z: https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.P_7146
8 WEIBEL, Peter a HAVRANEK, Christelle, red. Kinetismus: 100 let elektřiny v umění. Přeložili Martina Neradová, Dušan Špitálský a Anna Žilková. Praha: Kunsthalle Praha Services, 2022. ISBN 978-80-908258-2-6. s. 116.
9 SIGNAL Festival. Signal Festival (oficiální web) [online], Signal Productions, s. r. o., Praha, [cit. 27. 7. 2025], dostupné na: https://www.signalfestival.com/
10 INITI.org. Magický prales – interaktivní světelná instalace v expozici Tajuplný les. Festival světla BLIK BLIK, DEPO2015, Plzeň, květen–srpen 2021. Citováno z tiskové zprávy DEPO2015 [online]. [cit. 2025-07-29]. Dostupné z: https://depo2015.cz/archiv/tajuplny-les
Odkazy na obrazové přílohy použité v textu
- RENOIR, Pierre-Auguste. Bal du moulin de la Galette [malba]. In: The Art Book: Velká kniha výtvarného umění. Praha: XYZ, 2003, s. 394. ISBN 80-251-0014-6.
- LOSKOT, Richard. Vláha [site-specific intervence]. In: Let It GROW Again! [výstava]. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie – Belvedere, červenec–srpen 2024. Instalace v zámeckém parku, každodenně ve 12:00 a 16:00, cca 10 min. [cit. 2025-07-29]. Dostupné z: https://www.ajg.cz/program/let-it-grow-again-richard-loskot-vlaha-destova-intervence-v-zameckem-parku.html
- TITLOVÁ YLOVSKY, Margita. Osud světla [instalace]. Galerie Pod Plečnikovým schodištěm, Pražský hrad, 1999 [cit. 2025 07 27]. Dostupné z: https://titlova.com/portfolio/svetlo-a-tma/
- PEŠÁNEK, Zdeněk. Ležící torzo (plastika, 1936). Světelně kinetická plastika. Sbírka umění 19. století a klasické moderny, Národní galerie v Praze, inv. č. P 7146. Online kolekce; cit. 27. 7. 2025. Dostupné z: https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.P_7146
- INITI.org. Magický prales (interaktivní světelná instalace v expozici Tajuplný les). Festival světla BLIK BLIK, DEPO2015, Plzeň, květen–srpen 2021. [online]. Cit. 2025-07-29. Dostupné z: https://depo2015.cz/archiv/tajuplny-les
Literatura a internetové zdroje
- MATOUŠEK, Jan, VINGLEROVÁ, Markéta a VLADIMIR 518. Město = Médium. Praha: Bigg Boss, [2012]. ISBN 978-80-903973-3-0.
- PODLIPSKÝ, Rudolf, VANČÁT, Jaroslav, UHL SKŘIVANOVÁ, Věra a ZIKMUNDOVÁ, Vladimíra. Tvořivost ve výtvarné výchově a její účinky na všeobecné vzdělávání. 1. vyd. [Místo vydání neuvedeno]: [Vydavatel neuveden], 2017. ISBN 978-80-261-0728-6.
- SIGNAL Festival. Signal Festival [online]. Praha: Signal Productions, s. r. o., [cit. 27. 7. 2025]. Dostupné z: https://www.signalfestival.com/
- WEIBEL, Peter a HAVRANEK, Christelle, red. Kinetismus: 100 let elektřiny v umění. Přeložili Martina Neradová, Dušan Špitálský a Anna Žilková. Praha: Kunsthalle Praha Services, 2022. ISBN 978-80-908258-2-6.
- ZEMÁNEK, Jiří a BISCHOF, Marco. Ejhle světlo. Brno: KANT, 2003. Výstava Moravské galerie v Brně, 16. 10. 2003–29. 2. 2004; Jízdárna Pražského hradu, Praha, 26. 3. 2004–6. 6. 2004. ISBN 80-7027-118-3.
