První krok k nové Českomoravské

Rekonstrukce nadzemní části stanice metra Českomoravská není podle architekta Tomáše Němce ze studia Qarta Architektura jen modernizací dopravní stavby. Představuje první etapu rozsáhlé proměny celého území, které v příštích letech doplní nové administrativní budovy, veřejná prostranství i náměstí. V rozhovoru vysvětluje, jak se navrhuje prostor pro desítky tisíc cestujících denně, jakou roli v něm hraje světlo a proč se v prostředí metra architektura, technika i světelný design musejí stát jedním celkem.

Stanice Českomoravská prošla rozsáhlou proměnou, ale z vašeho pohledu jde spíše o první kapitolu mnohem delšího a obsáhlejšího příběhu. Jakou roli hraje nový vestibul v budoucím rozvoji celého území?

Projekt přestavby stanice Českomoravská je první etapou komplexní urbanistické proměny celého souvisejícího území, která navazuje na historickou podobu této části Prahy. Lokalita byla dlouhodobě charakteristická nekompaktní zástavbou – torzem původního bloku, postupnými necitlivými zásahy v průběhu desetiletí a silnou dopravní zátěží spojenou s autobusovým terminálem. Naším cílem nebylo řešit jen jednu budovu, ale dívat se na místo v širších historických a urbanistických souvislostech. Českomoravská byla vždy atypickým městským blokem a my se snažili tuto logiku obnovit s respektem k současným potřebám místa.

Ve svých vyjádřeních často říkáte, že vaším cílem nebylo navrhnout jednu budovu, ale obnovit logiku městského bloku. Jak se tento přístup promítl právě do návrhu nadzemní části stanice metra?

Tvar nadzemní části metra je již do budoucna navržen tak, aby přirozeně navázal na budoucí dostavbu celého bloku. I okno do vestibulu na západní fasádě má takový tvar, aby kopírovalo průběh budoucí pěší rampy vedoucí k O2 areně.

Rekonstrukce stanice metra je svázána řadou technických, bezpečnostních i provozních požadavků. Co bylo z architektonického hlediska nejobtížnější a kde jste naopak našli prostor pro vlastní invenci?

Použití veškerých prvků podléhá schválení Dopravního podniku hl. m. Prahy. Navíc je provoz metra velmi specifický. Jsou zde proto unikátní předpisy, které se musejí dodržovat. Dokonce se tu setkáte i s profesemi, které nikde jinde neexistují. K jedinečným patří například ochranný systém metra neboli OSM.

Vestibulem dennodenně projdou tisíce lidí a při akcích v O2 areně jejich počet ještě výrazně roste. Jak architekt navrhuje prostor, který musí fungovat stejně dobře při běžném provozu i při extrémním zatížení?

K tomuto aspektu jsme při navrhování také přihlíželi a snažili se použít odolné a trvanlivé materiály. Například sklovláknobetonové obklady, kamennou dlažbu. Nemohli jsme použít standardní copilitové skleněné obklady, ale druh, který má vnitřní drátěné výztuže zalité ve skle.

Světlo je ve veřejných dopravních stavbách především spojeno s bezpečností a orientací. Bylo v něčem limitující přizpůsobovat se výše zmíněnému v rámci architektonického konceptu?

Svítidla jsme chtěli přímo zapustit do betonových podhledů, aby nevystupovala, a tvořila tak přirozenou součást těchto podhledů. Celkové řešení svítidel je založené na konceptu světelných linií navádějících chodce z veřejného prostoru do vestibulu metra.

Podle jakých kritérií jste vybírali jednotlivé typy svítidel a světelných zdrojů? Jakou roli hrály jejich životnost, údržba, energetická náročnost nebo odolnost vůči intenzivnímu provozu?

V metru je možné používat pouze Dopravním podnikem hl. m. Prahy schválená a certifikovaná svítidla pro provoz metra. Výběr tedy byl částečně limitovaný tímto kritériem. Je možné používat právě jen svítidla, u kterých je jistota, že odolají i v intenzivnímu provozu.

Veřejný prostor je využíván ve dne i v noci a za jakýchkoli povětrnostních podmínek. Jak jste pracovali s intenzitou, barevností a směrováním světla?

V tomto směru jsme intenzivně spolupracovali se specialisty na osvětlení z Metroprojektu, kteří se primárně zabývají těmito druhy staveb.

Rekonstrukcí vestibulu vaše práce na Českomoravské nekončí. Jak bude architektura stanice navazovat na připravované administrativní budovy, veřejný prostor a nové náměstí?

Stanice je první etapou budoucí zástavby celého bloku, na níž v Qartě dále pracujeme. Výsledkem bude kompaktní městský celek s administrativními budovami, veřejným prostorem a náměstím před O2 arenou, doplněný o průchozí pasáže s obchody, které zpříjemní toto městské území chodcům a podpoří jejich přirozený pohyb místem.

Až se za několik let projekt dokončí, v jakém ohledu podle vás lidé nejvíce pocítí změnu? Co bude největší přidanou hodnotou nové Českomoravské?

Původní stanice byla půdorysně i architektonicky velmi členitá a nepůsobila jako soudržný celek. Přistoupili jsme proto k radikálnímu vyčištění a zjednodušení prostoru, a to jak materiálovému, tak tvarovému. Dominantními materiály se staly beton a sklo, které stanici dodávají nadčasový výraz v minimalistickém duchu.

Veřejné dopravní stavby často balancují mezi přísnými technickými normami a architektonickými ambicemi. Kde podle vás končí technické osvětlení a začíná světelný design?

U takto specifických provozů, jako je metro, tyto disciplíny oddělovat nejde, musí jít o symbiózu obou prvků.

Autor: Klára Antošová