SMARTNET 1/2025: Až 50 % dotací na úsporné a chytré veřejné osvětlení

Letošní rok otevírá vlastníkům veřejného osvětlení nové a velmi zajímavé možnosti modernizace a obnovy osvětlení v obcích a městech. A to díky výzvě SMARTNET 1/2025, která je programem Státního fondu životního prostředí spuštěným 1. 12. 2025. Program poskytuje dotace (až 50 % nákladů) na modernizaci veřejného osvětlení. Zejména jde o výměny za LED, instalaci řídicích systémů a snižování energetické náročnosti. Rozděleno bude 500 milionů korun. O výzvě SMARTNET 1/2025 jsme si povídali s Josefem Smolíkem, předsedou Sdružení pro rozvoj veřejného osvětlení.

Co je hlavním cílem výzvy SMARTNET 1/2025 a jaké dopady má mít na obce?

Cílem je podpořit obnovu a modernizaci veřejného osvětlení tak, aby se snížily jak spotřeba energie, tak emise CO2, a současně se omezily nežádoucí účinky venkovního osvětlení, tedy světelného znečištění. Pro obce to typicky znamená: nižší provozní náklady, lepší kontrolu a údržbu soustavy za pomoci monitoringu a zároveň tlak na kvalitní návrh světla bez přepalů mimo osvětlené plochy.

Komu je výzva určená? Kdo je oprávněný žadatel a jak se posuzuje vlastnictví infrastruktury veřejného osvětlení?

Oprávněným žadatelem je vlastník infrastruktury veřejného osvětlení. Klíčové je prokazatelné vlastnictví – majetková evidence, inventarizace, smluvní převody. Pokud obec není vlastníkem nebo je vlastnictví nejasné, je třeba nejdříve majetkově a smluvně vyjasnit, kdo infrastrukturu vlastní a kdo je oprávněn projekt realizovat.

Jaký je harmonogram? Od kdy do kdy lze podávat žádosti a do kdy musejí být projekty dokončeny?

Žádosti lze podávat v období vyhlášeném výzvou, která uvádí přesný čas zahájení a ukončení jejich příjmu. Případně je limitem vyčerpání alokace (viz tabulka níže, pozn. red.). Projekty musejí být dokončeny nejpozději v maximální lhůtě stanovené výzvou, což bývá typicky do několika let od vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Jaké typy opatření jsou podporované?

Podporované jsou rekonstrukce a modernizace soustav veřejného osvětlení, výměny svítidel, respektive zdrojů a optimalizace rozmístění světelných míst. Dále regulace světelného toku – dimming –, automatizace a optimalizace řízení a monitorování včetně prvků, které umožní budoucí integraci do širší infrastruktury, pokud souvisí přímo s funkcí VO.

Lze zahrnout chytrá řízení, jako jsou dimming, adaptivní režimy či monitoring poruch? A jaké jsou požadavky na prokázání funkce, tedy benefitů modernizace?

Ano. Chytré řízení je obecně způsobilé, pokud je součástí modernizace VO a má prokazatelný přínos, jako jsou energetické úspory, omezení nežádoucích účinků nebo lepší provozní dohled. Benefity se dokládají zejména energetickým posudkem a projektovou dokumentací. Musí být zřejmé, jak řízení funguje, kdy a o kolik snižuje výkon, jak se měří a monitoruje a jak se úspory promítnou do roční spotřeby.

 

Výzva SMARTNET č. 1/2025 – modernizace veřejného osvětlení
Dotační titul:	Státní fond životního prostředí České republiky
Poskytovatel podpory:	Ministerstvo životního prostředí ČR
Zahájení příjmu žádostí:	1. 12. 2025 12:00 elektronicky prostřednictvím AIS SFŽP ČR
Ukončení příjmu žádostí:	30. 9. 2026 12:00
Časová způsobilost výdajů:	Podpořené projekty musejí být realizovány nejpozději do 5 let od vydání rozhodnutí.
	Výdaje jsou způsobilé od 1. 7. 2025.
Oprávnění žadatelé:	Vlastníci infrastruktury veřejného osvětlení.
Upřesňující informace k výzvě:	Předmětem podpory jsou opatření snižující konečnou spotřebu energie, primární energii a emise CO2 v systémech veřejného osvětlení.
Popis podporovaných aktivit/činností v rámci výzvy:	Rekonstrukce a modernizace soustav veřejného osvětlení.
	Modernizace světelných zdrojů, svítidel a optimálního prostorového uspořádání a využití světelných míst.
	Regulace světelného toku a zrovnoměrnění odběru proudu v jednotlivých fázích soustavy veřejného osvětlení.
	Automatizace, optimalizace řízení a monitorování provozu soustav veřejného osvětlení s cílem snížení spotřeby energie a omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
	Související opatření umožňující budoucí zapojení soustav veřejného osvětlení do širší městské infrastruktury instalací technologických prvků, které mají pozitivní vliv na rozvoj (např.: alternativní druhy dopravy; inteligentní doprava a její optimalizace; další omezení světelného znečištění).
Alokace výzvy:	500 mil. Kč
Výše podpory pro projekt:	Dotace je stanovena jako součin roční úspory primární energie projektu a jednotkové výše dotace, tj. 60 Kč za 1 kWh uspořené primární energie.
	5 % z celkových přímých způsobilých realizačních výdajů na projektovou přípravu projektu, činnost odborného a technického dozoru a BOZP a povinnou publicitu.
Spolufinancování projektu:	Celková podpora projektu činí maximálně 50 % z celkových způsobilých výdajů projektu.
Veřejná podpora:	Vzhledem k charakteru projektů a s ohledem na to, že je celá oblast programu svým zaměřením a přijatelnými příjemci určena pro podporu veřejného sektoru, budou projekty obecně posuzovány jako nespadající do rámce veřejné podpory.

Zdroj: www.praha.eu

 

Kde je hranice mezi modernizací VO a jinými smart prvky, jako jsou například kamery, Wi-Fi či nabíjení? A je i toto způsobilé?

Hranice je v přímé vazbě na účel projektu. Podporované jsou prvky, které přímo slouží veřejnému osvětlení, tedy řízení, regulace, monitoring, komunikace pro VO. Samostatné „smart“ prvky jako kamery, Wi-Fi nebo nabíjení nejsou modernizací VO. Pokud nemají přímou a prokazatelnou vazbu na funkci osvětlení, mají být řešeny mimo tento projekt, tudíž věcně i rozpočtově odděleně.

Jaké jsou typické příklady projektů, které jsou na hraně? Jak je správně nastavit, aby byly přijatelné?

Typicky „na hraně“ jsou projekty, které do jedné zakázky a jedné žádosti zahrnou stožáry jako univerzální nosiče pro mnoho různých technologií – CCTV, WWi-Fi, rozhlas a podobně. Při správném nastavení jsou v projektu ponechány pouze položky, které přímo souvisejí s VO. Mám na mysli zejména svítidla, stožáry a ramena v rozsahu VO, napájení a rozvaděče pro VO, řízení, komunikaci a monitoring VO. Ostatní prvky je vhodné přesunout do neuznatelných nákladů nebo řešit samostatně.

Jak se stanovuje výše dotace? Je tom ve vazbě na úsporu primární energie? Můžete uvést jednoduchý modelový příklad?

Výše podpory je typicky odvozena od roční úspory primární energie, a to podle koeficientu stanoveného výzvou. Zároveň je ovšem omezena maximálním procentem způsobilých výdajů projektu. Mám-li uvést velmi zjednodušený modelový příklad, tak pokud energetický posudek prokáže třeba roční úsporu primární energie 80 000 kWh, dotace z „energetické“ části se určí jako 80 000 × sazba dle výzvy. K tomu se mohou přičíst způsobilé náklady na přípravu, dozor, BOZP či publicitu v limitu výzvy, ale celkově nesmí být překročen procentní strop podpory.

Jaké jsou limity podpory – maximální částka a procento způsobilých výdajů – a co z toho plyne pro rozpočty obcí?

Limity jsou dány procentním stropem z celkových způsobilých výdajů a dále vazbou na vypočtenou úsporu primární energie. Pro obec z toho plyne nutnost spolufinancování, která bývá obvykle minimálně okolo 50 %. A také to, že jakékoli nezpůsobilé položky mimo účel VO si obec hradí plně ze svého.

Které náklady jsou tedy akceptovatelné? Jsou to jen již zmíněná projektová dokumentace, výpočty, dozor, BOZP, publicita, …? A které naopak typicky ne?

Způsobilé bývají přímé realizační výdaje na modernizaci VO a v omezeném rozsahu také projektová příprava, výpočty, technický dozor, BOZP a publicita. Podle limitů výzvy… Typicky nezpůsobilé jsou vyvolané investice a položky, které nejsou výhradně a přímo spojené s účelem projektu veřejného osvětlení. Například už rovněž zmíněné samostatné smart služby bez vazby na VO.

Jaké hlavní technické požadavky musí projekt splnit. Mám na mysli zejména normy pro osvětlení komunikací či požadavky na omezování světelného znečištění…

Projekt musí prokázat správnou třídu osvětlení a splnění požadavků norem pro osvětlení komunikací. Žadatel tudíž musí předložit světelnětechnické výpočty a návrh podle příslušných norem. Zároveň musí doložit omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení – typicky splnění požadavků na světelné znečištění včetně zónování a limitů dle ČSN 36 0459.

Jak výzva pracuje s barevnou teplotou (CCT, pozn. red.)? Existují i zde nějaká omezení? Proč vznikla a jaký mají praktický dopad?

Výzva stanovuje omezení maximální barevné teploty – correlated color temperature – podle zón světelného prostředí. Maximum je 2 700 K, konkrétní hodnota je stanovena dle konkrétní zóny. Smyslem je omezit modrou složku a rušivost v noci, což znamená minimalizovat světelné znečištění a dopady na obyvatele a přírodu. Prakticky to vede k preferenci teplejších světelných zdrojů a k důrazu na optiku a řízení, aby byla zachována bezpečnost bez zbytečného světla mimo komunikaci.

Jaké parametry související s modrou složkou světla – například U500 – se sledují a jak se dokládají?

Sleduje se parametr U500 (podíl spektrální energie do 500 nm, pozn. red.), a to opět podle zón. Výzva i metodika definují maximální hodnoty pro jednotlivé zóny. Dokládání se opírá o spektrální data výrobce (SPD, pozn. red.) a výpočet dle metodiky. V některých případech může být relevantní i ověření měřením v terénu podle postupů uvedených v metodických podkladech.

Jak se v projektu řeší zóny světelného prostředí? A co když je obec v chráněné oblasti nebo v blízkosti přírodně cenných lokalit?

Zóny světelného prostředí se určují pro jednotlivé části obce či území dle normy ČSN 36 0459. Podle zóny se poté nastavují limity jako CCT, U500 a další. Součástí normy jsou samozřejmě také zóny zahrnující chráněné či přírodně cenné lokality. Zároveň se doporučuje doplnit řízení a směrování světla tak, aby se minimalizovalo vyzařování mimo cílové plochy.

Jaké doporučení dáváte k osvětlení přechodů pro chodce a ke sladění s tlumením v nočních hodinách?

Přechody musejí zůstat bezpečné a jednoznačně čitelné. Požaduje se kontrast vůči pozadí a k poklesu pod bezpečnou úroveň nesmí dojít ani při nočním tlumení. Doporučením SRVO je kombinovat kvalitní optiku a řízení tak, aby měl přechod vždy bezpečný režim. Adaptivní zvýšení výkonu lze například navázat na detekci chodce, ale základní hladina musí zůstat dostatečná.

Jaká je minimální požadovaná úspora energie a vůči jakému stavu se počítá?

Minimální úspora energie je stanovena výzvou. Typicky to bývá procento snížení konečné spotřeby energie v řešeném uzlu VO, a to ve výši 20 %. Úspora se počítá vůči výchozímu, tedy stávajícímu stavu, který je popsán v energetickém posudku. Tedy vůči spotřebě a parametrům před realizací projektu.

Jaké jsou povinné přílohy žádosti? Již jste uvedl energetický posudek, projekt, světelnětechnické výpočty, … Co bývá nejčastěji špatně?

Povinné přílohy obvykle zahrnují: energetický posudek, projektovou dokumentaci, světelně-technické výpočty a předepsané formuláře parametrů, respektive indikátorů. Dále je třeba doložit právní vztahy k dotčeným nemovitostem, pokud žadatel není jejich vlastníkem. K nejčastějším chybám patří nesoulad mezi projektem a výpočty, špatně určená třída osvětlení, nedoložené zónování – parametry CCT a U500 – nebo nekonzistentní baseline v energetickém posudku.

Co je pro obce nejnáročnější část přípravy a na co se vyplatí nezapomenout už na začátku?

Nejnáročnější bývá sladit energetiku, požadavky norem na osvětlení komunikací a zároveň omezení světelného znečištění, tedy zónování a CCT, U500. Vyplatí se hned na začátku udělat inventarizaci a vyjasnit vlastnictví VO, definovat zóny, cílové třídy osvětlení a koncepci řízení – dimming, adaptivita –, aby na sebe navazovaly posudky, výpočty a rozpočet.

Jaké jsou povinnosti během realizace. Mají nějaká pravidla třeba výběr dodavatele či provedení změn v projektu? A na co si dát pozor, aby nevznikly nezpůsobilé výdaje?

Obec musí dodržet pravidla pro zadávání veřejných zakázek a doložit úplnou účetní stopu. To znamená smlouvy, faktury, úhrady, fotodokumentaci a publicitu. Pozor na změny projektu! Pokud změna sníží úsporu, změní třídy osvětlení nebo zhorší plnění parametrů, jako jsou zóny, CCT, U500, může to ohrozit uznatelnost části výdajů.

Jak správně řešit demontáž a likvidaci starých svítidel, respektive zdrojů? Jaké doklady uchovávat?

Demontáž a likvidace musejí být v souladu s pravidly pro odpady a elektroodpad. Uchovávejte protokoly o demontáži a předání, potvrzení o převzetí odpadu – včetně elektroodpadu –, vážní lístky a faktury za likvidaci či recyklaci.

Autor: (red)