Studie proslunění čtyř budov v ulici Jeseniova

Sluneční záření je nedílnou součástí kvality bytů. Působí na uživatele příbytků opakovaně po dlouhou dobu, podporuje veřejné zdraví, a v dlouhodobém výhledu tak má vliv na budoucnost státu. Oprávněnost požadavků na proslunění vyplývá ze zkušeností se závažnými zdravotními problémy obyvatel velkoměst vzniklých spekulativní výstavbou v době průmyslové revoluce. V technických normách se požadavky na proslunění bytů objevují nejpozději od poloviny minulého století. Proto nejen architekti, ale také městské a státní orgány, ti všichni v minulosti vždy věnovali přístupu slunce do bytů patřičnou pozornost. Méně však dnes v České republice.

Z loňských novelizací vyhlášek a nařízení náhle a záhadně zmizely požadavky na proslunění. Místo věrohodného odborného zdůvodnění takové změny se v mediálním prostoru objevila argumentace čtyřmi budovami, které jsou předmětem tohoto článku.

Evropská norma na proslunění budov

Evropská komise pro normalizaci (CEN) vydala koncem roku 2018 novou EN 17037 Daylight in buildings. Česká agentura pro standardizaci pořídila překlad této normy jako ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov v srpnu 2019 [1]. Tím Česká republika převzala tuto evropskou normu do systému národních technických norem.

Součástí evropské normy jsou i požadavky na proslunění budov, které se týkají nemocničních pokojů, místností pro dětské hry v mateřských školách a alespoň jedné obytné místnosti bytu. Převzetím evropské normy došlo ke změně některých požadavků dříve platné ČSN 73 4301 Obytné budovy (2004) [2]. Přehled nejdůležitějších změn v požadavcích na proslunění bytů uvádí tabulka 1. Převládá zmírnění požadavků.
 

Tabulka 1 – požadavky na proslunění bytů podle ČSN 734301 a ČSN EN 17037
požadavek	ČSN 734301 (2004)	ČSN EN 17037 (2019)	hodnocení
doba proslunění	90 minut	90 minut	zůstává stejné
rozhodný den	1. březen nebo bilance mezi 10. únorem a 21. březnem	1. 2. až 21. 3. v ČR, v Polsku, Německu, Slovensku: 21. březen	významné zmírnění požadavků pro většinu urbanistických situací
minimální počet prosluněných místností bytu	nejméně 1/3 obytných místností bytu, měřeno podlahovou plochou	jakákoli jedna obytná místnost bytu	významné zmírnění požadavku
minimální výška slunce	5° nad horizontem	13° nad horizontem	zpřísnění požadavku *)
vodorovný úhel neefektivního dopadu slunečních paprsků	25° od fasády	vyplývá ze šířky okna a tloušťky obvodového pláště	pro okna šířky nad 2 m zmírnění, úzká okna zpřísnění

*) V běžných urbanistických situacích je nízko nad obzorem slunce stíněno budovami v okolí, takže omezení výšky slunce normou má na výsledek posouzení zpravidla omezený vliv. Způsob stanovení minimální výšky slunce je vysvětlen v [3].

Lokalita Jeseniova

Obr. 1 – obrázek dokazující údajnou absurdnost požadavků na proslunění

Soubor čtyř budov v ulici Jeseniova je uváděn jako příklad údajné absurdnosti požadavků na proslunění budov. Obrázek 1, který to má dokazovat, je možno nalézt v řadě odborných časopisů a na mnoha webových stránkách o architektuře a urbanismu od roku 2018 až do současnosti. Cílem provedené světelnětechnické studie bylo ověřit parametry proslunění tohoto souboru, který má tak nezvyklé, jinde neviděné půdorysné tvary budov.

Uvedený soubor čtyř budov čp. 2860 až 2863 skutečně existuje na území Prahy 3 jižně od ulice Jeseniova. Tam je od východu stíněn velmi blízkou stávající zástavbou (čp. 1196 a čp. 2831). Zástavba na severu podél Jeseniovy ulice slunečním paprskům v přístupu k souboru nebrání právě z důvodu severní orientace. Jižně od souboru se nachází parková zeleň lokality Parukářka s vyvýšeninou vrch Svatého Kříže (276 m n. m.). Tato vyvýšenina může být příčinou stínění slunečního záření jen v nižších podlažích posuzovaného souboru. Z katastrální mapy lze relativně přesně stanovit umístění čtyř posuzovaných budov i budov v okolí. Také je možno určit orientaci ke světovým stranám včetně započtení meridiánové konvergence C = 7,7°. Poledník svírá se směrem uliční čáry Jeseniova úhel 64,3°.

Díky 3D modelu Prahy [4] není problémem stanovit nadmořskou výšku střech jednotlivých budov v Praze. Existují i jiné zdroje – např. Analýza výškopisu ČÚZK –, avšak 3D model Prahy Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) je nejrychlejší a zároveň nejnázornější. Na budovách v Praze, k nimž měl autor článku k dispozici výkresovou dokumentaci, bylo ověřeno, že přesnost stanovení výšky se pohybuje okolo +/– 5 cm. Zmíněný 3D model umožňuje stanovit i úroveň podlahy balkonů, z ní odhadnout úroveň podlahy příslušného podlaží, a tak stanovit i výškové umístění kontrolních bodů, ve kterých se zjišťuje doba proslunění. Bývá to zpravidla 1,2 m nad podlahou. Zjištěné úrovně atik, podlahy 1. NP a kontrolních bodů v 1. NP jsou v tabulce 2.
 

Tabulka 2 – výškové úrovně posuzovaného souboru (m n. m.)
	čp. 2860	čp. 2861	čp. 2862	čp. 2863
atika spodní	271	271	267	267
atika nástavby	276,6	276,6	272,6	272,6
podlaha 1. NP	255,1	255,1	253,8	253,8
kontrolní bod	256,3	256,3	255	255

Jestliže zadáme heslo „Rezidence Jeseniova“ do internetového prohlížeče, je třeba se vyhnout odkazům nabízejícím hotelová ubytování (booking.com, booked.cz, svetubytovani.cz, praguehotelsweb.com apod.), které svědčí o tom, že čtyři budovy (když ne celé, tak alespoň ve svých částech) slouží ke krátkodobým pronájmům investičních bytů návštěvníkům Prahy. Je třeba připomenout, že hotely nikdy požadavek na proslunění neměly, s výjimkou dlouhodobého bydlení nebo ubytování za účelem léčení či rekreace. Z internetu se také dozvíme, že stavba byla ukončena a prodej bytů byl zahájen v roce 2010. Je tak nepochybné, že soubor čtyř budov byl navrhován ještě v době platnosti starých požadavků na proslunění podle ČSN 73 4301 (2004) [2].

Obr. 2 – snímek katastrální mapy

Výpočet doby proslunění

Doba proslunění byla počítána programem SVĚTLO+ [5]. Budovy byly zadány podle katastrální mapy, výšky podle údajů zjištěných pomocí 3D modelu Prahy [4], tvar terénu (vrch Svatého Kříže) byl zadán podle vrstevnic Geoprohlížeče ČÚZK [6]. Vrstevnice se na obr. 3 jeví jako šikmé liniové prvky. V souladu se zaběhlou praxí nebylo uvažováno se stíněním vzrostlou zelení. Stíny stromů totiž nejsou vždy nepříznivou okolností. Výpočet byl proveden pouze pro 1. NP, přestože některé z posuzovaných budov mají byty i v 1. PP.

Jestliže se autoři projektu uchýlili k tak zajímavému a nikde jinde neviděnému tvarování půdorysů čtyř budov z důvodu zajištění dobrého proslunění bytů, pak lze předpokládat, že alespoň v 1. NP bude v nadměrné míře dosaženo příznivých výsledků posouzení.

Hodnocení proslunění

Hodnocení doby proslunění bylo provedeno podle ČSN 734301 [2] (90 minut, 1. březen, 5° nad horizontem, 25° od fasády). Na obrázcích 3 až 5 jsou ve formě výstupu z PC: třírozměrný model zadání a části situace s kontrolními body včetně uvedení vypočtené doby proslunění v minutách. Vyhovující kontrolní body jsou označeny žlutou barvou a červeným popisem. Nevyhovující kontrolní body jsou označeny modře a mají tmavomodrý popis.

Obr. 3 – třírozměrný model vytvořený programem SVĚTLO+	Obr. 4 – výsledky výpočtu proslunění pro 1. NP čp. 2860 a 2861

Obr. 5 – výsledky výpočtu proslunění pro 1. NP čp. 2862 a 2863

Očekávaná nadměrná míra vyhovujících výsledků se nedostavila. Průčelí obrácená k severu prosluněna nejsou, navíc si navzájem stíní i příznivěji orientovaná průčelí. Tvarování některých průčelí (např. jižní průčelí čp. 2862) situaci proslunění spíše zhoršuje. Není jasné, proč musela být složitě tvarována jihovýchodní, jižní a jihozápadní průčelí domů čp. 2860 a 2861. Z těchto stran, kde jsou domy stíněny jen nevysokou a relativně vzdálenou vyvýšeninou vrchu Sv. Kříže, by proslunění vyhovělo při jakémkoli tvaru půdorysu. K zastínění touto vyvýšeninou zde může dojít nanejvýš jen v 1. NP. V této souvislosti je možno připomenout, že meziválečná výstavba bloků obytných domů (např. na Vinohradech či v Dejvicích v Praze) prostory v 1. NP převážně věnovala komerci a živnostenskému podnikání, tedy nikoli bydlení. Z půdorysu domu čp. 2860 je zřejmé, že klikatý tvar jihovýchodního průčelí přesně sleduje hranici se sousedním pozemkem parc. č. 1780/17. Obdobnou závislost lze pozorovat i na jiných místech souboru. Účelným opatřením se naopak jeví odskok severního průčelí domu čp. 2861 (v místě kontrolního bodu 14 s hodnotou 96 minut). Balkony a lodžie zpravidla zhoršují proslunění místností, které mají za sebou. Uvedený 3D model Prahy s výjimkou úrovně podlahy neumožňuje stanovit rozměrové parametry balkonů a lodžií. Proto byl vliv balkonů a lodžií při výpočtu zanedbán. Je proto možné, že množství nevyhovujících výsledků by bylo reálně ještě o něco vyšší, než jak je předvedeno na obrázcích 4 a 5.

Varianta

Autor tohoto článku 25 let přednášel o proslunění na Fakultě stavební ČVUT v Praze a po dobu více než 30 let se zabývá hodnocením proslunění bytů v praxi, a to i jako soudní znalec. Lze proto předpokládat, že má jistou zkušenost s prosluněním budov a snad by mohl poradit i s urbanismem v lokalitě Jeseniova.

Obr. 6 – idea variantního návrhu

Idea variantního návrhu je znázorněna na obrázku 6. Je navržen blok domů tvaru písmene „U“ otevřený směrem na jih. Průčelí bloku jsou rovná, což umožňuje smysluplně utvářet město tak, jak jsme na ně zvyklí a jak ho máme rádi. Dne 1. března budou sluneční paprsky dopadat v průběhu dne v dostatečné míře (> 90 minut) na všechna průčelí otevřeného bloku (viz červená přerušovaná čára totožná s návrhem na obrázku 1) s výjimkou průčelí severního (viz čára černá). Zde je nutno uvést, že žádné průčelí obrácené k severu požadavkům na proslunění nikdy nemůže vyhovět. Pro takové neřešitelné směry je nutno uplatnit výjimku z požadavků. O úloze výjimek v posuzování je více pojednáno v článku [7]. Například v polských stavebních předpisech [8] jsou v centrech měst všechny jednopokojové byty zproštěny požadavků na proslunění. Ty je pak možno umisťovat při severních fasádách.

Výšky atik a kontrolních bodů v 1. NP jsou ve variantě v celém bloku navrženy stejně jako u čp. 2862 (viz tabulka 2). Na vyobrazení (obr. 8 a 9) lze sledovat, že se navržený blok domů téměř dotýká stávajících objektů na východě. Proto zde nemohou být splněny nejen požadavky na proslunění, ale ani požadavky na přípustné stínění denního světla. A pravděpodobně ani požadavky na požadovaný odstupový úhel podle § 21 tzv. pražských stavebních předpisů [9]. Bez ohledu na tuto nežádoucí blízkost autor článku navrhl svou variantu přesně podle návrhu naznačeného na obrázku 1 (s vynecháním jižní části bloku – viz obr. 6). Je zřejmé, že tvůrce obrázku 1 při navrhování pomyslného bloku, který údajně nelze kvůli požadavkům na proslunění realizovat, nebral ohled na okolí souboru budov v ulici Jeseniova, ale svůj návrh přizpůsobil jen výtvarnému řešení. O tom svědčí i natočení zobrazené situace asi o 17° po směru hodinových ručiček. Při posuzování proslunění je správná orientace ke světovým stranám důležitým předpokladem, proto je natočení obrázku matoucí.

Obr. 7 – třírozměrný model navržené varianty v programu SVĚTLO+	Obr. 8 – výsledky výpočtu proslunění pro navrženou variantu a den 1. března

Obr. 9 – výsledky výpočtu proslunění pro navrženou variantu a den 21. března

Obr. 8 naznačuje, že varianta navržená autorem článku při hodnocení podle ČSN 734301 [2] neobstála. Severovýchodní průčelí uvnitř i vně bloku prosluněna nejsou. Příčinou je výše uvedené natočení ke světovým stranám. Směr ulice Jeseniova ale jiné natočení nepřipouští, což je skutečnost, která by mohla být dobrým důvodem k udělení výjimky.

V dalším kroku bylo provedeno posouzení podle dnes platné ČSN EN 17037 [1] (21. březen, 13° nad horizontem, okna šířky 1,93 m v obvodovém plášti tl. 450 mm) – viz obr. 9. Nyní s výjimkou severního všechna průčelí vyhoví. Žádat o výjimku téměř není potřeba. Dvě místa v severovýchodním průčelí nevyhověla kvůli nereálné blízkosti stávajících budov i z důvodů zastínění vrchem Sv. Kříže. Ve vyšších podlažích bloku však lze i v těchto místech očekávat příznivé výsledky.

Řešení na obr. 8 a 9 názorně dokumentuje výhody posuzování proslunění podle platné ČSN EN 17037 [1] oproti v naprosté většině urbanistických situací přísnějším požadavkům staré ČSN 734301 [2]. Podle evropské normy je možno kladně posoudit i proslunění zcela uzavřených bloků budov [10].

Závěr

Provedené šetření prokazatelně dokládá, že text na obrázku 1 není pravdivý. Jestli ovšem není pravdou, čím pak tedy je? Autor tohoto článku se domnívá, že obrázek 1 je pouhým marketingovým trikem. Avšak trikem úspěšným, protože posloužil k argumentaci proti evropské normě [1], a pravděpodobně se tak podílel na nenadálém a úplném zrušení požadavků na proslunění bytů ve vyhlášce [11] a v nařízení [9].

Úvaze čtenářů se ponechává otázka, zda chceme, aby podoba našich zákonů a podzákonných předpisů byla ovlivňována marketingovými triky, a také, jak taková praxe souvisí s morálkou.

Autor: doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

---

LITERATURA

1. ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov (2019), EN 17037+A1 (2023)
2. ČSN 734301 Obytné budovy (2004)
3. Darula, S., Kaňka, J., Mohelníková, J.: Osvětlení denním světlem,
   IC ČKAIT 2024, ISBN 978-80-88265-48-1
4. https://iprpraha.cz/stranka/2610/3d-model-prahy
5. www.svetloplus.cz
6. https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/
7. Kaňka, J.: Obecně o normách a požadavcích na denní osvětlení (kapitola 3), dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/architektura-staveb/27692-obecne-o-normach-a-pozadavcich-na-denni-osvetleni
8. Dz.U. 2022 poz. 1225, Obwieszczenie ministra rozwoju i technologii z dnia 15 kwietnia 2022 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu rozporządzenia Ministra Infrastruktury w sprawie warunków technicznych, jakim powinny odpowiadać budynki i ich usytuowanie, § 60
9. Nařízení hl. m. Prahy 12/2024 o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (tzv. pražské stavební předpisy)
10. Kaňka, J.: Případová studie proslunění blokové zástavby, dostupné z:
    https://stavba.tzb-info.cz/denni-osvetleni-a-osluneni/24971-pripadova-
    studie-prosluneni-blokove-zastavby
11. Vyhláška č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu

Tento text je převzatý z www.tzb-info.cz.