Světlo, které má příběh

Rodinná firma Bohemia-Design stojí na pevných základech poctivého řemesla, tradice a osobního přístupu. Začínali repasováním starých svítidel z období secese, art deca či funkcionalismu, ale postupně se jejich výroba rozrostla o textilní kabely, objímky, baldachýny a nová svítidla. Dnes dílna Bohemia-Design zásobuje architekty, designéry i hobby trh v Česku i zahraničí. Přesto zůstávají věrní svým kořenům – tvoří s respektem k materiálu, tvoří srdcem a v duchu víry, že i světlo může vyprávět příběh. O tom všem jsme si povídali s Eliškou a Radovanem Janouškovými, zakladateli Bohemia-Design.

Pamatujete si ještě ten úplně první okamžik, kdy vás napadlo pustit se do repasování svítidel?

Ten první impulz vznikl už v dětství, kdy jsme v dílnách našich rodičů vídali, jak staré věci dostávají druhou šanci. Opravdové zapálení ale přišlo později, po letech podnikání, kdy jsme se rozhodli dělat něco klidnějšího a s trvalou hodnotou. Něco, co nás bude naplňovat. Řemeslo nás tedy provází celý život, a tak jsme hledali oblast, kde se můžeme plně projevit. Když jsme objevili výrobky z období první republiky – art deco, Bauhaus, funkcionalismus –, pohltilo nás to… A tak začaly vznikat první repase, první pokusy a postupně i celý náš příběh.

Co vás na starých svítidlech z období art deca nebo funkcionalismu vždy tolik fascinovalo?

Okouzlila nás jejich kvalita, čistota tvarů a promyšlenost detailu. Na těchto svítidlech je vidět, že vznikala v době, kdy se design a řemeslo navzájem respektovaly. Tvar měl funkci, ale přitom si zachovával eleganci a duši. Každý kus měl svůj charakter, svou váhu, svůj příběh. A to nás fascinuje dodnes.

Jak zásadní krok pro vás bylo začít vyrábět vlastní díly a komponenty?

Když jsme začali renovovat první svítidla, brzy jsme zjistili, že největším problémem nejsou samotné opravy, ale nedostatek vhodných dílů. Chyběly kvalitní textilní kabely, stylové objímky nebo baldachýny.

Nakonec jsme ze zrušené továrny koupili starý stroj na oplétání kabelů a po dlouhém ladění ho zprovoznili. To byl pro nás zásadní okamžik: Začali jsme vyrábět vlastní textilní kabely a další komponenty přesně podle našich představ. Od té chvíle jsme byli soběstační a mohli rozvíjet náš vlastní svět světla a řemesla.

Kdy přišel ten zlom, kdy jste si řekli, že jste na správné cestě?

Zlom nastal, když se náš sortiment rozrostl natolik, že jsme mohli nabídnout produkty nejen restaurátorům a architektům, ale i širší veřejnosti. Velký posun přišel, když se naše výrobky dostaly do řetězce Hornbach – v Česku, na Slovensku, v Německu, Nizozemsku a Lucembursku.

Najednou si mohli naše kabely a komponenty vybírat i kutilové, kteří chtěli kvalitní české výrobky. Malá dílna, kterou jsme původně brali spíš jako radost, se proměnila ve firmu s mezinárodním dosahem. A i když to znamenalo víc práce, lidí i strojů, pořád jsme si zachovali to, co je pro nás nejdůležitější – osobní přístup, pečlivost a radost z řemesla.

Jaké technologie dnes používáte a jaký má pro vás význam ruční práce?

Naše dílna má dnes rozsáhlý strojový park – od ručního nářadí, leštiček a brusek až po CNC laser na řezání oceli, CNC frézu na dřevo, plasty i hliník, vlastní lakovnu pro mokré i práškové lakování, lisy a ohýbačky, … Nejnovějším přírůstkem je pulzní laser k čištění povrchů, který dokáže odstranit staré nátěry, korozi i měď bez poškození podkladu.

Takové vybavení jsme původně vůbec neplánovali, mnoho věcí jsme si nechávali vyrábět jinde. Jenže když se ukázalo, že kvalita a dodací lhůty kolísají, rozhodli jsme se převzít výrobu do vlastních rukou.

Moderní technologie nám pomáhají, ale ruční práce je pro nás stále základ. Finální ladění, montáž, povrchové úpravy… To vše je o řemesle, zručnosti a citu. A v tom vidíme skutečnou hodnotu.

Na jaký projekt jste nejvíc hrdí? Který byl ten nejvíc „neřešitelný“?

Za ta léta jsme vytvořili a zrestaurovali tisíce světel, ale jeden projekt nám zůstává v paměti. Pro soukromého klienta, který má ve své vile biliárový sál, jsme vyráběli osvětlení nad stůl. Na první pohled jednoduché zadání. Jenže stůl měl rozměry 366 × 183 cm, rám světla nesměl mít víc než 6 cm a zavěšení bylo nutné vyřešit do akustického stropu, do kterého se nesmí vrtat.

K tomu přibyly požadavky na světlo z LED diod se specifickou svítivostí a věrným podáním barev, bez jediného stínu. Byla to výzva, ale právě ty nás baví. Když se podaří něco, co na začátku vypadá nemožně, a výsledek funguje i vypadá skvěle, je to ta nejlepší odměna.

Jak se vám daří udržovat ducha rodinné firmy, i když pracujete s klienty po celém světě?

Máme tři dospělé děti a každé z nich do chodu firmy přirozeně zapadlo. Jeden má cit pro techniku a programování CNC strojů, druhý organizační talent, další se stará o náš online svět. Ale nejen rodina tvoří naši firmu – i kolegové jsou s námi tak dlouho, že je bereme jako vlastní.

Atmosféra v dílně je opravdu rodinná. Pomáháme si, dělíme se o radosti i starosti, a i když je práce hodně, vždy si najdeme čas na vtip, kávu nebo svačinu. Možná právě díky tomu se nám daří udržet osobní přístup ke každému zákazníkovi. Lidé cítí, že za názvem Bohemia-Design nestojí anonymní firma, ale rodina, která dělá svou práci s nadšením.

Jak zákazníkům vysvětlujete rozdíl mezi „levně“ a „udržitelně“?

Ne všechno z Číny je špatné a ne všechno evropské musí být automaticky dobré. I my používáme některé díly z Číny, a to v případech, kdy v Evropě neexistuje výrobce. Máme však vlastní agentku, která osobně dohlíží na kvalitu a detaily.

Naší filozofií je dělat věci poctivě. S kvalitou a životností, která připomíná výrobky z první republiky. Nabízíme také celoživotní servis: Po letech můžete své svítidlo poslat zpět, my mu vyměníme kabel, přelakujeme ho nebo upravíme podle přání.

Takže i když je náš produkt možná dražší, v konečném důsledku šetří peníze i přírodu. Udržitelnost pro nás není marketing, ale způsob myšlení – vztah k věcem, které mají vydržet a přinášet radost co nejdéle.

Co pro vás tedy udržitelnost znamená?

Bez filozofie života by to nešlo. Udržitelnost je pro nás o kvalitě, opravitelnosti, ale i o úctě k věcem. Máme několik skladů plných starých lustrů a lampiček ze všech období elektrifikace. A prostě je nedokážeme vyhodit.

Tyto zásoby nám dnes slouží jako pokladnice pro repase. Každý díl může najít své místo v nějakém světle, které díky tomu znovu ožije. A když se to stane, je to radost a malý příspěvek k tomu, aby světlo neskončilo na skládce.

Možná právě proto mají naše výrobky svůj osobitý charakter. Jako by už samy v sobě nesly příběh o respektu k materiálu, času a řemeslu.

Jaký je rozdíl mezi repasí a tvorbou nového svítidla?

Každý zákazník je jiný. Developeři hledají kompromis mezi designem a cenou, architekti zase přicházejí s vlastní vizí, kterou musíme převést do reality. U památkářů je to o respektu k historii a dodržení původních postupů.

Největší volnost máme u vlastních návrhů. Tam se můžeme naplno ponořit do kreativity. A když se novinka zákazníkům líbí, je to obrovské zadostiučinění.

Každý z těchto směrů nás něčím obohacuje. Jeden nás učí efektivitě, druhý preciznosti, třetí nám připomíná kořeny řemesla. Díky tomu zůstáváme v rovnováze mezi tradicí, inovací a radostí z tvorby.

Která zakázka byla nejnáročnější? A která nejkrásnější?

Nejnáročnější jsou repliky historických svítidel. Třeba pro zámky, kde zbyla ze svítidel jen torza. Nebo po nich dokonce zůstaly pouze staré fotografie. V takových případech nejdříve navrhneme model ve 3D, vytiskneme ho a po odsouhlasení začíná ta pravá práce: formy, mosaz, odlitky, leštění, povrchové úpravy. Je to dlouhý proces, ale když pak světlo, které existovalo jen na fotografii, znovu zazáří, je to nepopsatelný pocit.

A nejkrásnější zakázka? Každá, která je hotová a dělá radost svému majiteli. Právě tyto „znovuzrozené“ kusy nejlépe vystihují ducha Bohemia-Design – spojení tradice, řemesla a radosti z toho, když se krása minulosti znovu rozzáří.

Jaká je vaše zkušenost se zahraničními zákazníky?

Zahraniční klienti vyhledávají kvalitu a řemeslné zpracování častěji. Ale i v Česku dnes lidé čím dál víc oceňují výrobky s příběhem. Chtějí vědět, kdo je vytvořil, co například zažily…

U nás si mohou domluvit schůzku, podívat se do dílny a setkat se přímo s námi. Když někdo zavolá, vždy mu zvedne telefon někdo z rodiny. To je na tom to nejhezčí: Naši zákazníci se stávají součástí příběhu Bohemia-Design.

 

 

Jaký projekt právě vzniká ve vaší dílně?

 

Momentálně repasujeme dvě obrovská mosazná svítidla ze vstupní haly Nejvyššího soudu v Brně. Byla vyrobena v roce 1931 a od té doby se na nich kromě výměny žárovek nic nedělalo.

Po téměř sto letech máme tu čest je kompletně rozebrat, zrestaurovat a vrátit jim původní krásu. S každým dílem obdivujeme, jak precizně byla tehdejšími nástroji vyrobena. A vždy si říkáme, že se pořád máme co učit.

Co vás po tolika letech stále baví nejvíc?

Těší nás, že je o naši práci stále větší zájem a že se zákazníci vracejí. Přinášejí svá světla na repasi nebo si objednávají nové výrobky. A už se k nám hlásí se slovy: „Tak jsme zase u vás.“

Není to jen o práci. Se zákazníky si často sedneme u kávy, popovídáme si, probereme všechno možné. Právě tahle lidská setkání dávají naší práci opravdový smysl.

Jak vidíte budoucnost Bohemia-Design?

Růst, či nerůst? Toť otázka! Na jedné straně je přirozené chtít růst, mít více zákazníků, více zakázek. Jenže na druhé straně nechceme ztratit svůj standard a rodinný charakter. Postupně připravujeme naše děti, aby jednou firmu převzaly. Chceme, aby do ní přinesly nový a snad i modernější pohled na svět, ale zároveň zachovaly to, na čem Bohemia-Design stojí – poctivé řemeslo, detail a lidskost. Rozhodnutí o dalším směru necháme na nich, na jejich vlastním životním příběhu.

Kdy máte nejsilnější pocit, že vaše práce má smysl?

Přichází ve chvíli, kdy vidíme dobře odvedenou práci. Když se podaří vytvořit svítidlo, které nejen funguje, ale i potěší. Každý člověk má rád, když se jeho práce líbí. Pro nás je to motor, který nás žene dál.

Když zákazník rozsvítí nové světlo a usměje se, víme, že všechna ta práce měla smysl. To světlo už není jen výrobek – je to kousek společného příběhu. Právě to je na téhle práci to nejhezčí.

Autor: Klára Antošová