Technické sítě Brno svítí zdravě a bezpečně

V Brně se svítí zdravě, bezpečně a úsporně. Potvrzují to čísla: 4 084 hodin provozu 41 850 světelných míst a 526 míst slavnostního osvětlení ročně se spotřebou 14 032 MWh elektrické energie. Jak to vypadá v praxi, co vše s tím souvisí a jaké jsou další vize společnosti Technické služby Brno? Nejen o tom, ale také o jiných tématech jsme si povídali s Ing. Pavlem Roučkem, MBA, LL.M., generálním ředitelem společnosti Technické sítě Brno.

Brno patří dlouhodobě k energeticky nejúspornějším městům v Česku. Jinak řečeno: Svítíte šetrně! Co vše jste museli udělat, aby tomu tak skutečně bylo? 

Je to dlouhodobý a taky nekončící proces. Nutná opatření se zaváděla postupně zhruba od devadesátých let ve všech oblastech. Po výměně starých svítidel za moderní sodíková došlo k redukci počtu zapínacích míst a snížení hodnoty (ampér – pozn. red.) hlavního jističe. Následovala instalace celoročního ovládání veřejného osvětlení (dálkové zapínání a vypínání – pozn. red.) s využitím signalizace fotobuněk a nastavení optimálních časů svícení. Souběžně jsme přistoupili k centrální regulaci, kdy po 22. hodině tlumíme v souladu s ČSN osvětlení. Navíc byly kvůli snížení přepětí instalovány stabilizace, což v dané oblasti přináší zhruba třicetiprocentní úsporu. V posledních letech pak jde především o promyšlenou montáž LED svítidel s možností individuální regulace. 

Předseda představenstva TSB Michal Chládek v nedávném rozhovoru pro náš časopis označil jako vaši vlajkovou loď například slavnostní osvětlení Špilberku. Jak se vám daří snižovat energetickou náročnost u těchto typů osvětlení? 

Slavnostní osvětlení se mnohdy stává jablkem sváru. Zatímco většině obyvatel se to líbí – ať už v domovském městě nebo v zahraničí –, silně bývá slyšet i tábor odpůrců, kteří by slavnostní osvětlení raději zrušili úplně. Pravda bude jako vždycky někde uprostřed. Právě proto se snažíme svítit slavnostně, ale efektivně a úsporně. Abychom toho docílili, optimalizujeme dobu svícení. Některé památky jsou podle nastaveného a městem schváleného scénáře nasvětleny například jen do půlnoci, o víkendech nebo při výjimečných příležitostech. Kromě toho rovněž řešíme průběžnou instalaci nového LED nasvětlení. Prioritně tam, kde se to vyplatí, protože jde o více svítidel najednou. V jiných případech, pokud se například jedná o jedno hůře přístupné svítidlo, výměnu zahrnujeme do plánované obnovy. 

Můžete uvést konkrétní čísla, která ukazují celkovou výši energetických úspor vyplývajících z vašeho přístupu? 

Každé z uvedených opatření má trvalý dopad na snížení spotřeby elektřiny v dalších letech. K dnešku činí roční úspora 3 846 MW, což v korunách při letošní ceně elektrické energie znamená zhruba 18 milionů. O tolik více bychom letos za elektřinu zaplatili, nebýt regulací a dalších výše uvedených opatření

Jaké jsou vaše další plány či projekty v této oblasti? 

I díky získaným dotacím se nám v posledních letech daří ročně nainstalovat na 2 000 kusů LED svítidel. Prioritně pro ně vybíráme lokality, kde je poté úspora spotřeby nejvyšší, dosahuje minimálně padesáti procent nebo více. A jak dokládají následná kontrolní měření, daří se nám to.

Kolik ročně investujete do obnovy? 

Zajištění šetrného veřejného osvětlení jde v tomto případě ruku v ruce s investicemi do modernizací a obnovy toho stávajícího. Podle plánu vyměňujeme ročně asi dva tisíce svítidel za moderní LED, což včetně montáže obnáší náklady kolem 16 milionů korun. S tím související modernizace rozvaděčů a komunikačních systémů stojí další přibližně 4 miliony. Sečteno a podtrženo, celkem se jedná o investici ve výši 20 milionů pouze za samotná svítidla. Současně řešíme obnovu staré kabeláže a výměnu zkorodovaných stožárů v rozsahu osmi stovek kusů ročně. K tomu je nutné připočítat celoplošné zapravení komunikací – zejména asfaltových chodníků – za dalších 55 milionů korun. Komplexně tak za modernizaci a obnovu veřejného osvětlení platíme kolem 75 milionů korun ročně. 

Nové osvětlení řešíte s maximálním ohledem na udržitelnost a na soulad s přírodou. Jaké konkrétní kroky či strategie s tím souvisejí? A to včetně využití zapínacích rozváděčů… 

U sodíkového veřejného osvětlení je regulace zabudována v zapínacích rozváděčích. Patřili jsme mimochodem mezi první, kdo s tímto řešením začínali. Tento typ zapínacích rozváděčů včetně regulace máme v Brně už dvacet let. U LED svítidel je regulace přímo ve svítidle. Veřejné osvětlení tak lze v daných lokalitách regulovat individuálně. Například cyklostezky mají speciální režim, většina se vypíná o půlnoci a podobně. Důležité jsou již projekt a výpočet osvětlení. Zjednodušeně řečeno: Aby se prostě svítilo tam, kam se má, a nesvítilo, kam se nemá. Což ovšem předpokládá i kvalitní svítidla. V tomto ohledu jsme nastavili přísné podmínky výběru, porovnáváme parametry svítidel s normou. Cílem je zbytečně nepřesvětlovat.

Před pár týdny jste po rekonstrukci v sídle vaší společnosti otevřeli centrální dispečink. Co nového přinesly tyto zhruba půlroční práce?

Je to přesně jeden z těch menších kroků, který má velký význam pro celkový chod naší společnosti ve všech oblastech. Zásadní byla především modernizace výpočetní techniky. Pokud se týká veřejného osvětlení, s tím, jak přibývají s výstavbou Brna tisíce dalších světelných míst, změnil se a i nadále se mění samotný styl práce. Stávající vybavení a uspořádání dispečinku logicky přestávalo vyhovovat. Vzhledem k přechodu na LED svítidla lze komunikovat s každým světelným bodem. Ve vazbě na rekonstrukci došlo mimo jiné ke zdvojnásobení počtu fotobuněk na území Brna. Díky nim lze efektivněji určovat čas rozsvěcení i vypínání podle aktuálního počasí a optimalizovat spotřebu energie. Eliminují se nepřesnosti, které byly způsobeny znečištěním nebo poškozením čidel.

S kontrolou jasu na komunikaci pomáhají i unikátní jasové analyzátory – takzvané jasoměry. Vaši světelní technici s nimi průběžně pracují. K čemu přesně a v jakých případech je využíváte? 

Na vývoji i průběžné modernizaci jasoměrů se podíleli naši odborníci s vědci VUT v Brně. Zařízení slouží k měření jasu na komunikaci, kdy v praxi prověříme, zda vypočtené a projektované hodnoty osvětlení ve skutečnosti odpovídají ČSN. Zabraňujeme tím přesvětlení, stejně jako naopak nedostatečnému osvětlení komunikace. Jas osvětlení kontrolujeme po každé výměně svítidel a pomocí analyzátoru také ověřujeme upozornění od občanů, kteří si – v Brně opravdu výjimečně, ročně jsou to jednotky případů – stěžují na vysokou intenzitu. Jedná se o unikátní přístroj postavený na bázi digitálního fotoaparátu se speciálním vyhodnocovacím softwarem, který je schopný měřit jas a jeho distribuci v jakémkoli prostoru. Oproti běžným bodovým přístrojům je schopen změřit jas ve 21 milionech bodů, a to během několika sekund. Samotné vyhodnocení pak zabere třicet minut až hodinu. Technici TSB mají navíc také certifikaci České meteorologické společnosti, data získaná měřením jsou tak validní i pro oficiální protokoly o měření osvětlení určené orgánům státní správy.

Dlouholeté zkušenosti s eliminací světelného znečištění chcete předávat dalším městům prostřednictvím svého Centra excelence veřejného osvětlení (CEVO). Jak tato spolupráce vypadá a jaké jsou první výsledky? 

Naši experti jsou vyhledávanými partnery ostatních společností, které se zabývají veřejným osvětlením. A samozřejmě také jiných měst. Je to kvůli jejich vysoké odbornosti i zkušenostem. Tuto jejich erudici chceme zúročit právě prostřednictvím Centra excelence veřejného osvětlení. Zatím se spolupráce vyvíjí velmi nadějně. Pracovníci TSB kromě měření statiky stožárů v tuzemských městech, jako byla například Plzeň, rovněž na objednání proměřují jasovým analyzátorem kvalitu osvětlení. Často zjistíme, že třeba následkem špatně navržené optiky LED svítidel dopadá rušivé světlo mimo požadovanou plochu, ať už se jedná o nasvětlení fasády nebo zeleně v parcích. Nikoli zřídkavé bývá i zbytečné přesvětlování. 

Jednou z vašich silných tezí je, že svítíte tak, aby pod lampou nikdy nebyla tma. Rozuměj: Maximálně bezpečně. Jak toto tvrzení vypadá v praxi? 

Bezpečnost byla a je primárním požadavkem, které veřejné osvětlení musí naplňovat. Proto vždy již během schvalování projektové dokumentace nasvětlení dané komunikace pomocí programu DiaLUX kontrolujeme, zda navrhované odpovídá požadavkům ČSN a následně standardům města Brna. Po instalaci svítidel probíhá ověření osvětlení komunikací příslušnými měřicími přístroji. 

Jak vysoká je v Brně nesvítivost? 

Nesvítivost držíme v moravské metropoli pod hranicí 0,5 procenta, což je hodnota šestkrát nižší, než je brněnský limit. To je údaj, na který jsme dlouhodobě hrdí. Myslím, že se s ním opravdu můžeme chlubit. 

Dlouhodobým tématem TSB je rušivé světlo. Jak se vám daří balancovat mezi zdravým a bezpečným svícením? 

Dalo by se odpovědět parafrází starého hesla: Nesvítíme zbytečně. Standardy veřejného osvětlení v Brně, na jejichž tvorbě se svými zkušenostmi podíleli i odborníci naší společnosti, mimo jiné již mnoho let zakazují instalovat světla, která vyzařují například i do horního poloprostoru. Což platí pro každého, kdo instaluje osvětlení v Brně. Jinak je město nepřevezme. Tyto zásady navíc neustále aktualizujeme směrem ke zdravému svícení. Všichni víme, že ona hranice mezi zdravým a bezpečným svícením je velmi tenká, navíc je ještě nutné zahrnout i vazbu ekonomickou. Propojením těchto tří vrcholů vznikne pomyslný trojúhelník rovnováhy, který je nutné pečlivě vybalancovat. Kolegové mu v dobrém přezdívají Roučkův trojúhelník. 

Jaké jsou plány dalšího směřování vaší společnosti s ohledem na témata udržitelnosti, bezpečí a rušivého světla? 

I když konkrétní čísla a údaje potvrzují, že jdeme správným směrem, nesmíme se nechat ukolébat ani usnout na vavřínech. Odsouhlasení výstavby každého nového úseku veřejného osvětlení předcházejí podrobná prověření a propočty, následuje neméně pečlivá kontrola po instalaci v rámci technické přebírky. Současně s budováním nového prověřujeme stávající veřejné osvětlení, řešíme připomínky občanů a napravujeme nedostatky, které vznikly v minulosti nebo i nyní dodatečnou výstavbou neodpovídající standardům. 

Míru umělého osvětlení upravuje i norma ČSN 36 0459. Jaký je váš názor na tuto normu? 

Účel normy chápeme a vnímáme, že bylo potřeba posunout se v této oblasti kupředu. Což se i částečně povedlo. Přestože zatím nevešla v platnost, v Brně její podmínky dodržujeme. Dokonce si troufám tvrdit, že jsme ještě „přísnější“. Na základě našich zkušeností ale máme za to, že některé věci bude potřeba ještě doladit. Například v případě motoristických komunikací nebylo stanoveno žádné horní omezení. V zájmu provozovatele by však bylo držet se s intenzitou co nejníže, neboť vyšší intenzita osvětlení znamená větší příkon svítidel, a tudíž i vyšší náklady na provoz osvětlení. K omezování množství rušivého světla na fasádách objektů se používala norma ČSN EN 12464-2. Ta byla určená pro venkovní pracovní prostory, Je však mnohem obsáhlejší a řeší mimo jiné i parkovací plochy, nástupiště a podobně.

Například pro obytná předměstí bylo stanoveno přípustné maximum rušivého světla na objektech 10 luxů, v době nočního klidu 2 luxy. Pro městská centra bylo nastavení z pochopitelných důvodů benevolentnější. Veřejné osvětlení v těchto částech města je často řešeno umístěním svítidel na fasády objektů nebo v jejich blízkosti. V takových případech je v současné době technicky nemožné omezit množství rušivého světla na minimum – a zároveň splnit požadavky osvětlení samotné komunikace.

Tak by bylo možné pokračovat. Ale nová norma je vydána na zkoušku a jsme si plně vědomi toho, že vždy je jednodušší kritizovat než tvořit. Proto jsme také v naší společnosti TSB připraveni, budeme-li osloveni, s úpravami a uvedením normy do reálného života případně pomoci.

•    Více informací o společnosti TSB lze najít na www.tsb.cz.