Trh práce na prahu roku 2026: Firmy nabírají, ale mění se struktura poptávky

Pozitivní náborový výhled pro začátek roku 2026 potvrzuje, že český trh práce zůstává odolný i v době ekonomické a technologické transformace. Zároveň se však stále zřetelněji ukazuje, že nejde o plošný růst zaměstnanosti, ale o hlubokou strukturální proměnu, která se zásadně dotýká průmyslu, technologií, energetiky i stavebnictví.

Podle výsledků průzkumu Man­powerGroup Index trhu práce pro 1. čtvrtletí 2026 plánuje v České republice zvyšovat počet zaměstnanců 38 % zaměstnavatelů, zatímco 18 % očekává pokles a 41 % neplánuje žádné změny. Čistý index trhu práce tak dosahuje hodnoty 20 bodů, což představuje mezikvartální nárůst o 6 bodů a meziroční zlepšení o 9 bodů. Jde o nejpozitivnější výsledek pro první čtvrtletí v celé historii měření.

Od výroby ke službám a technologiím

Česká ekonomika se postupně posouvá od tradiční výroby ke službám a znalostně orientovaným oborům. Nejde přitom o masové propouštění, ale spíše o selektivní útlum v sektorech, které procházejí technologickou a strukturální změnou, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnanci z těchto oblastí však nacházejí uplatnění v jiných sektorech, kde roste poptávka po nových kompetencích.

Vstup do roku 2026 tak charakterizuje kombinace mírného ekonomického růstu, lehce vyšší nezaměstnanosti a přetrvávajícího nedostatku pracovníků s potřebným profilem. Firmy budou spíše přeskupovat kapacity než snižovat počty zaměstnanců a poroste tlak na rekvalifikace, cílený nábor i pracovní migraci.

Která odvětví táhnou růst

ManpowerGroup pro Q1 2026 pracuje s detailnějším členěním do jedenácti odvětví, která lépe odrážejí globální ekonomické trendy. Pozornost si zaslouží především segmenty technologie, IT služby a automobilový průmysl, které propojují výrobu, služby, logistiku i odborné činnosti.

Nejvyšší náborový optimismus vykazuje sektor financí a pojišťovnictví. Následují automobilový průmysl a odborné, vědecké a technické činnosti. Silnou pozici mají rovněž technologie a IT služby. Automobilový průmysl prochází zásadní proměnou spojenou s elektromobilitou, digitalizací výroby a novými požadavky na kvalifikaci pracovníků. Přesto zůstává jedním z pilířů české ekonomiky a pokračuje v náborech, byť s důrazem na nové kompetence.

Pozitivní signály přicházejí také ze stavebnictví a realit, kde index po sezonním očištění dosahuje nejvyšších hodnot od roku 2008. To může mít zásadní význam i pro oblast infrastruktury, energetických projektů a inteligentních budov. Umírněnější optimismus naopak zůstává v energetice, veřejných službách a veřejném sektoru, kde se projevují tlaky na efektivitu, digitalizaci a rozpočtovou zdrženlivost.

Velikost firmy rozhoduje

Zajímavé rozdíly se objevují při pohledu na velikost organizací. Nejoptimističtější jsou středně velké firmy, které jsou často technologicky orientované a schopné rychlé adaptace. Velké korporace zůstávají opatrnější a v některých případech nábor dokonce zpomalují.

Regiony: růst se přesouvá mimo Prahu

Regionální data ukazují, že největší náborový optimismus panuje na Moravě a ve Slezsku, kde index dosahuje nejvyšších hodnot v historii měření. Čechy následují s mírným odstupem a Praha, která byla dříve nejoptimističtějším regionem, nyní vykazuje stabilní, ale relativně nižší hodnoty. Tento posun může souviset s novými investicemi do průmyslových, technologických a infrastrukturních projektů mimo hlavní město.
 

Co to znamená pro obory světla, technologií a infrastruktury

Pro profesionály z oboru světelné techniky jsou výsledky průzkumu jasným signálem: Růst zaměstnanosti se bude koncentrovat především do technologických, inženýrských a odborných profesí, které souvisejí s moderními průmyslovými provozy, inteligentními budovami, energetickými systémy, automatizací a smart infrastrukturou.

Zároveň poroste význam rekvalifikací a mezioborových kompetencí. Technické profese se dnes neobejdou bez znalosti digitálních nástrojů, práce s daty a porozumění principům energetické efektivity či udržitelnosti.

Světlo, technologie a architektura se tak stále více propojují s trhem práce, a to nejen z hlediska inovací, ale také jako klíčová pole, na nichž se rozhoduje o konkurenceschopnosti firem i regionů.

Autor: (red)