Veřejné osvětlení v Praze se mění pod taktovkou THMP

Už více než 300 let se noční Praha halí do světla. Prvních 121 olejových luceren veřejného osvětlení rozzářilo Královskou cestu od Prašné brány až k Pražskému hradu v polovině roku 1723 u příležitosti korunovace císaře Karla VI. Od té doby je veřejné osvětlení pravidelným průvodcem při nočních toulkách pražskými ulicemi. 
 

Práci lampářů a vizitátorů dnes zastávají technici městské společnosti Technologie hlavního města Prahy, a. s. (THMP). Ta však není pouze správcem více než 140 tisíc světelných míst veřejného osvětlení a více než 4 tisíc svítidel slavnostního osvětlení na 140 památkách, ale také klíčovým hráčem v oblasti městské infrastruktury a energetiky.

Jak šel čas s pražským veřejným osvětlením

Olejové lucerny plněné různými oleji a tuky nebyly zrovna bezpečnými svítidly. V polovině 19. století začala i Praha po vzoru Londýna a Vídně zavádět osvětlení plynové. Prvních 200 lamp osvítilo centrum města v roce 1847. Se zdokonalenou elektrickou obloukovou lampou Františka Křižíka, která byla představena v roce 1881 na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži, mohla přijít elektrifikace veřejného osvětlení. Zkušebně proběhla ještě v témže roce na nádvoří Pražského hradu, do ulic metropole se obloukové lampy začaly instalovat až o sedm let později. 

Éra žárovek přišla do Prahy v roce 1914, kdy byly vůbec poprvé použity k osvětlení Čechova mostu. Kvůli úspornějšímu provozu je po druhé světové válce začaly nahrazovat zářivky. V roce 1955 přišla s rtuťovými výbojkami světelná revoluce. Při stejné spotřebě totiž vyzařovaly o polovinu více světla než žárovky. 

Hnací silou rozvoje veřejného osvětlení byly vždy úspory. Vysokotlaké sodíkové výbojky vyvinuté v roce 1968 v Československu už o pět let později svítily na Mariánském náměstí. Po třech stoletích revolučních vynálezů jsme došli k tomu zatím poslednímu – ke světelným diodám známým také jako LEDky. V Praze se poprvé objevily v roce 2009, tehdy v pilotním provozu v okolí Smíchova. Plošně se instalují od roku 2020. Systematické nahrazení výbojkových svítidel je součástí transformace veřejného osvětlení v Praze. V roce 2024 THMP vyměnila více než 6 500 svítidel.

Systém obnovy má svá pravidla 

Při obnovách veřejného osvětlení postupuje THMP podle životnosti jednotlivých prvků. První se vyměňují svítidla s životností cca 20 let, následně nosné konstrukce s životností 30 až 40 let a jako poslední napájecí kabely s životností 60 až 80 let. Úvahy o kabelovém propojení svítidel datovou sběrnicí nejsou v dohledném časovém horizontu proveditelné ani z pohledu ekonomického, ani v rámci reálných fyzických možností. Užívají se proto jiné způsoby přenosu řídicích signálů. Principiálně existují dva způsoby. První je radiofrekvenční, tedy bezdrátový přenos. Druhým způsobem je modulace řídicího signálu na napájecí síťové napětí, které využívá stávající kabelový silový rozvod. Na území Prahy jdeme cestou radiofrekvenčního přenosu informací.

Řídicí systém veřejného osvětlení tvoří tři hierarchicky uspořádané a vzájemně propojené části: provozní přístroje, síťová infrastruktura a centrální řídicí a monitorovací jednotka. Jednotlivé úrovně obsahují různé typy přístrojů a zařízení, ovšem informace se sdílejí na všech úrovních. Všechny rozvaděče VO jsou vybaveny řídicí a monitorovací jednotkou, která komunikuje se serverem, respektive dispečinkem VO prostřednictvím GSM brány. Komunikace mezi jednotlivými prvky soustavy (svítidly) v síťovém uspořádání (mesh síti) probíhá na rádiové frekvenci 868 MHz.

Paralelně THMP buduje i infrastrukturu pro elektromobilitu, kdy stožáry veřejného osvětlení osazuje tzv. EVR paticemi (Electric Vehicle Ready), které v sobě obsahují přístroje odběrného místa a jsou napojeny přímo na distribuční kabely NN distributora elektrické energie. Takto vybavené stožáry jsou připraveny pro osazení AC dobíjecími stanicemi. Do roku 2028 má vzniknout více než 1 000 takových stožárů.
THMP se tak stává nejen garantem bezpečné a efektivní správy veřejného osvětlení, ale i inovátorem, který udává tón světelné budoucnosti české metropole.

Vývoj technologií ve veřejném osvětlení bude i nadále probíhat směrem k automatizaci, udržitelnosti a vyšší míře integrace. S plánem výměny dalších 8 000 výbojkových svítidel v roce 2025, rozšíření nabíjecí infrastruktury pro elektromobily a větší dostupnosti dat díky Geoportálu Praha stojíme na začátku nové světelné éry.

Stav k 27. 5. 2025

Praha jako galerie světla

Osvětlení není jen technickou infrastrukturou. Ve městě, jakým je Praha, se stává také kulturním a vizuálním prvkem. THMP si tuto roli uvědomuje a při každém zásahu do osvětlovací soustavy zvažuje nejen funkční parametry, ale rovněž architektonický a estetický kontext.

V loňském roce zprovoznila THMP kubistickou lampu, která stojí v rohu Jungmannova náměstí nedaleko restaurace U Pinkasů.

„Jedná se o světový unikát, je to jediná funkční kubistická lucerna. Kromě poškozeného svítidla znamenaly hlavní problém poškozený kabel a zcela zanesený průchodu tělesa lampy, ve kterém kabel vede. Naši servisní technici museli odvrtat zkorodovaný materiál a zprůchodnit původní železnou trubku uvnitř kamenného dříku pro nový kabel. Při práci museli postupovat velmi opatrně, aby nedošlo k poškození lampy. Do lucerny jsme na závěr instalovali novou výbojku a celkově ji vyčistili,“ představil práce na jedinečné lucerně Tomáš Jílek, předseda představenstva THMP, a doplnil, že před opravou bylo zapotřebí získat i povolení památkářů k demontáži lucerny.

Kubistická lampa architekta Emila Králíčka byla vytvořena v roce 1913 jako součást Adamovy lékárny na Václavském náměstí. Sloup z umělého kamene tvoří na sebe postavené komolé jehlany. Kubistický tvar má i lucerna z kovu a skla, netradiční součástí lampy je kamenné sedátko. Lampa se spíná současně s pražským veřejným osvětlením se západem slunce daného dne.

Jedním z nejvýznamnějších projektů THMP byla obnova slavnostního osvětlení Karlova mostu.

„Vyměnili jsme 182 zastaralých a z části i nefunkčních výbojkových svítidel za architektonické LED moderní generace. Osvětlení mostních oblouků, pilířů a soch na promenádě je nyní úspornější a šetrnější k životnímu prostředí. Svítidla, která osvětlují sochy, jsme navíc doplnili o clony, jež eliminují oslnění a pomáhají vytvářet intimnější noční atmosféru. V letošním roce jsme pak instalovali řídicí jednotku, která nám umožňuje individuální nastavení intenzity všech svítidel a nastavení provozního režimu. Osvětlení mostu díky tomu umíme po 23. hodině utlumit, což pomáhá snižovat světelný smog a také respektuje noční prostředí historického centra,“ uvedl Tomáš Jílek a upozornil, že připojením k centrálnímu dálkovému ovládání a diagnostice může dohledové centrum THMP zajišťovat nepřetržitou kontrolu funkčnosti osvětlení této pražské dominanty.

Plynové lampy umístěné na mostní promenádě zůstaly beze změny a nadále svítí tradičním teplým světlem.

 

Za loňský rok THMP:

• Provedla 30 906 výměn světelných zdrojů v rámci skupinové výměny.
• Vyřešila 24 729 poruchových tiketů, z nichž většina byla uzavřena do několika dnů.
• Zrealizovala 766 737 nočních kontrol a 13 028 preventivních revizí.